Hraní (nejen) starých her na Steam Decku

Sice už tu nedávno své zkušenosti se Steam Deckem sdílel Lutero, ale ten grafoman ve mně by rád také přispěl svou troškou do mlýna.

Steam Deck mě původně moc nezaujal, ale jak začaly přibývat nadšené reakce, tak jsem do něj nakonec také šel. Když mi dorazil a rozbalil jsem krabici, byl jsem překvapen z jeho velikosti. Je MNOHEM větší, než vypadá na fotkách a videích na Youtube... Je to prostě obrovská kráva! Na jednu stranu je to škoda, protože nejde nacpat do kapsy jako Switch Lite či Sony PSP.

Na druhou stranu vás možná překvapím, když řeknu, že velikost má své výhody, jako třeba fakt, že je toho na displayi hodně vidět, celkově se zařízení dobře drží, příjemně se na tom hraje a jednoduše řečeno je Steam ergonomický, ač na to prvně nevypadá. (Když si tedy odmyslíme, že prvních pár dní vás z toho možná budou malinko bolet ručičky).

Co, že je tedy Steam Deck zač? Inu, je to prostě nový handheld od Valve a na něm můžete hrát hry, které vlastníte na Steamu. To znamená, že si ty hry nemusíte kupovat zvlášť, tak jako u Switche apod. Plno her má dokonce synchronizované sejvy, takže můžete vaše hry prostě nainstalovat a rovnou pokračovat tam, kde jste skončili, když jste je hráli na PC.

Kromě toho je Deck zkrátka a jednoduše i herní počítač, který má v sobě Linux, konkrétně SteamOS. Ten vychází z distribuce Arch, plus je tam nainstalované desktopové prostředí KDE Plasma. Jelikož jsem velký fanoušek Linuxu, tak z toho mám samozřejmě radost a první kapitolu článku bych chtěl věnovat právě Linuxu.

Krátce o Linuxu

Proč je SteamOS založený na distribuci Arch? Inu, existují linuxové distribuce, které jsou vhodné pro začátečníky jako je Ubuntu nebo Mint. Tyhle distribuce se podobají Windows a mají v základu připravené a nainstalované různé věci (např. prohlížeč internetu, kodeky, přehrávač videí, všelijaké drivery apod). Distribuce Arch oproti tomu nemá v základu téměř vůbec nic a je to v podstatě jen kernel (jádro). K čemu je takový systém dobrý? Inu, je to jako bílé plátno, které čeká, co na něj někdo namaluje. Arch si zkrátka můžete přizpůsobit k obrazu svému a dělat si s ním, co chcete. Porovnejte takovou volnost třeba s Windows, který vám v základu do systému nacpe Candy Crash, Spotify, Instagram, Cortanu, Edge apod.

Nevýhoda je samozřejmě v tom, že při instalaci a konfiguraci Archu musíte opravdu rozumět tomu, co děláte, jinak si dojebete systém.

Není tedy divu, že se Valve rozhodl využít právě Arch k vytvoření svého SteamOS. Jen tak mimochodem, distribuce Arch využívá tzv. rolling release updates. Co to znamená? Představte si, že máte nainstalovanou nějakou knihovnu, driver, appku, cokoliv... a všechno je ve verzi 1. Ovšem pak vyjde verze 2, OS vám zahlásí, že je k dispozici verze 2, vy si ji stáhnete a nainstalujete.

Inu, rolling release takhle úplně nefungují. Místo toho vám ihned přijde každá změna, kterou vývojáři na své straně udělají a publikují. To v praxi znamená, že budete mít nějaké updaty téměř pořád a můžete je čekovat třeba denně. Naštěstí se tyhle updaty nainstalují během pár vteřin, protože se jedná o různé systémové maličkosti či drobnosti pod 1 MB a mnohdy ani nevyžadují žádný restart (ačkoliv bych to osobně raději doporučil).

Svoboda a volnost

Linux však také znamená naprostou volnost. Do Steam Decku si můžete nainstalovat cokoliv, co chcete, úplně stejně jako na PC. A nemusí se to ani týkat hraní her. Stáhněte si třeba Spotify a poslouchejte hudbu, nebo třeba Gimp či Krita a kreslete si.

Důležitá věc je, že aplikace se v Linuxu neinstalují jako ve Windows, tedy, že někde webu stáhnete nějaký instalátor, nainstalujete a spustíte (když si odmyslíme Microsoft Store). Linux má místo toho software manager, který funguje podobně jako Google Play na Androidu nebo Apple Store na iOS - tj. máte databázi, kde si prostě z repozitáře vyberete, co chcete, nainstalujete a spustíte (s tím rozdílem, že software manager vás nenutí mít zaregistrovaný účet). Samozřejmě na Linuxu není problém si některé appky stáhnout i z webových stránek (někdy je to i potřeba). Plus hromada věcí jde instalovat také přes terminál (něco jako command line ve Windows).

Volnost, kterou nám Valve poskytuje, je každopádně zajímavá. Ostatní konzole a handheldy se úzkostlivě snaží své systémy uzamknout, uzavřít a nedovolí uživatelům téměř nic. Pokud chcete dělat něco nad rámec toho, co systém dovoluje, musíte ho flashnout, cracknout, hacknout, apod. To je někdy i poměrně pracný a složitý proces, který je navíc rizikový a může vás připravit o záruku či přístup do nějakého toho online obchodu. Steam Deck má přesně opačný přístup - dělej si co chceš a užij si to!

Je to herní PC

Když jsem zmínil, že je to herní PC, myslel jsem to vážně. Steam Deck můžete doslova proměnit v herní PC tím, že si do něj připojíte nějaký dock (podobně jako do notebooku), do něj následně hodíte klávesnici, myš, monitor a voilà.

Pokud chcete dock, můžete zkusit ten oficiální přímo od Valve, ale jakýkoliv jiný od jiného výrobce je také zcela funkční. V tomhle se opět projevuje filozofie svobody, kterou za sebou Steam Deck má. Taktéž vás nijak neomezuje, co se týče bluetooth. Není to jak u Nintendo Switch, tedy že nepřipojíte žádná jiná sluchátka či jiná zařízení mimo ty, které jsou přímo od Nintenda. Do Steam Decku připojíte prostě cokoliv - jakákoliv sluchátka, gamepad, ale třeba i klávesnici a myš (a kdyby se přes bluetooth dal připojit i monitor, možná byste ani nepotřebovali zmíněný dock).

Fakt, je to herní PC!

Proton

Protože spousta her není naprogramovaná přímo pro Linux, ve Valve vzali známý emulátor Wine a vytvořili fork jménem Proton. Ten je zabudovaný přímo ve Steamu a jednoduše umožňuje hrát windowsovské hry v Linuxu. Nebojte, většinou vůbec nepoznáte, že na pozadí něco takového běží, plus jednotlivé hry mají dokonce i dobré výsledky, co se týče různých benchmark testů, FPS, apod.

Proton má hromadu verzí a v nastavení u každé hry je lze libovolně přepínat. Pokud se bojíte nějakého šermování s obrovskou hromadou nastavování u každé hry, nebojte, ve většině případech to není nutné a Steam nabízí tu nejlepší možnou verzi Protonu pro každou hru. Pokud se ale přesto vyskytnou technické problémy, můžete zkusit nějakou jinou, nebo si vygooglit, jaká fungovala ostatním hráčům. Takže tak!

Existuje i databáze, kde linuxoví hráči sdílí své zkušenosti s jednotlivými hrami a jaké nastavení/konfigurace či verze protonu zkoušeli. Najdete ji na protondb.com - to ale mluvíme o Linuxu obecně, ne jen o Decku.

Gaming mode - knihovna

Deck má tzv. Gaming mode, což je prostě a jednoduše nějaké grafické rozhraní, kde vidíte vaší knihovnu her, stejně jako na Switchi nebo na Playstationu. Všechny hry třídí do následujících kategorií:

Great on Steam (Verified) - To jsou hry, které jsou otestované, že na Decku fungují a ví se, že fungují bez problémů. Můžete je prostě rovnou nainstalovat a frčet. Zajímavostí je, že Valve dokonce některé hry přizpůsobil speciálně pro Deck a spouští se jiná verze, než na desktopu. Například je tu Portal, který má malinko jiné uživatelské rozhraní a přepracovaný HUD tak, aby se texty lépe četly na malém displayi, plus bere v potaz existenci dotykové obrazovky.

To je vlastně docela revoluční věc! Představte si, že mohli vlastnit nějakou hru jen jednou a spouštět ji na různých zařízeních a ona by se vždy každému přizpůsobila. Třeba to tak v budoucnosti bude.

Playbable - to jsou hry, které jsou otestované a ví se, že fungují, ale mají sem tam nějaké ty problémy. Obvykle jsou to drobnosti, jako třeba, že se ve hře objevuje text, který je na displayi Decku příliš malý a trochu hůře se čte (mimochodem, tlačítko Steam + L1 vyvolává, tuším, zoom). Už jen kvůli tomu je hra označená pouze Playable a ne Verified. Vůbec se toho ale nelekejte - obrovská hromada her je prostě OK. Dohrál jsem kupříkladu Postal: Brain Damaged, který byl původně jen Playable (dnes už Great on Steam). Pak třeba Chasm: The Rift - ten nedávno vyšel jako novinka a přesto fungoval v pohodě ihned od prvního dne. Taktéž jsem zkoušel třeba Planescape: Tides of Numenéra a mnoho dalších her.

Důležité je, že seznamy Playable a Great of Steam her neustále rostou a Valve je pravidelně updatuje.

Untested - Pak jsou hry, které nikdo zatím netestoval. Ty obvykle také fungují celkem bez problémů, akorát už vyžadují nějaké to nastavování nebo tweakování, nebo zkrátka a dobře nepočítají s tím, že je někdo bude hrát na handheldu.

Jestli můžu zmínit nějakou hru, kterou jsem na Decku za nic na světě nerozchodil, tak Hexen II. Ten mi po startu hodí nějakou OpenGL chybovou hlášku a spadne. Lidé na netu však říkají, že se jim podařilo Hexen II spustit za pomocí nějakého emulátoru, co se jmenuje Luxtorpeda. Ten je zaměřený na tyhle hry z devadesátek jako Unreal, Quake II a tak dále.

Obecně platí, že vám u téhle skupiny Steam nemůže slíbit, že budou fungovat.

Non-steam games - No, a poslední kategorie jsou hry, co nejsou od Steamu, ale stejně jste si je přidali do knihovny. Sem spadá všechno ostatní (pirátěné hry, emulátory, atd.).

Gaming mode - hraní

Steam Deck je, jak se občas mezi hráči říká výkonným herním počítačům, "pořádné dělo", protože rozjede i různé AAA tituly a nejnovější hry. Jasně, to není zase tak revoluční, protože to přece umí i Nintendo Switch. I Nintendo Switch rozjede třeba Doom Eternal, ne? Osobně bych to ale nesrovnával, protože verze moderních her pro Switch jsou často ořezané (např. frčí jen na 720p, mají textury v nižším rozlišení atd.). Ale vy na Steam Decku spouštíte vaše normální regulérní hry ze Steam knihovny pro desktop, nikoliv ořezané porty!

Nevýhoda je v tom, že tyhle moderní hry strašně žerou baterku.

Co ale zajímavé je, že ve Steamu je takové menu, kde je možné snížit výkon zařízení (buď globálně, nebo pro každou hru zvlášť). Spoustu hráčů dělá to, že uzamkne počet snímků za sekundu na 45 nebo 40, místo maximálních 60. Díky úbytku snímků baterka vydrží déle a na displayi Steam Decku nejde vůbec poznat rozdíl. Lze si také snížit rozlišení a obrazovku roztáhnout (scale), což opět - na malém displayi nepředstavuje problém. Těch nastavení je spoustu a existuje dokonce web (https://sharedeck.games/), kde hráči sdílí, jaká nastavení pro jakou konkrétní hru jsou ideální (ale zatím tam není moc obsahu, protože je to relativně nová věc).

Desktop mode

Z Gaming mode jde přejít do Desktop mode, což není nic jiného, než jen to, že vlezete na plochu vašeho operačního systému. A zde můžete, no, cokoliv co chcete. Na desktopu je nainstalovaný Steam klient, což znamená, že mimo Gaming mode si můžete zobrazit i normální desktop Steam klient, jaký máte na stolním PC.

Jen tak mimochodem, updates / aktualizace, které můžete čeknout na desktopu ve vašem software manageru a ty, které jsou v Gaming mode ve vašem Steam klientovi, jsou dvě různé věci, takže je dobré čekovat pravidelně obojí. :) Prostě, jedno updatuje Steam a to druhé celý váš OS.

Hraní starých her

Docela dlouho jsem chodil kolem horké kaše a konečně se dostávám k tomu hlavnímu, o čem jsem chtěl psát - jak se na tom hrají staré hry?

Jak jsem zmínil na začátku, máte k dispozici Linux a software manager. Software manager obsahuje obrovskou databázi různého software, což zahrnuje i spoustu her... No vážně! Některé hry stačí jen vyhledat, nainstalovat a hrát, třeba Fish Fillets.

V Databázi se nachází i porty pro různé další hry, třeba pro Doom (Gzdoom, prBoom+, Doomsday) a dokonce i nějaké ty módy (Brutal Doom, Blade of Agony).

A samozřejmě emulátory - hromady emulátorů.

Můžete je instalovat po jednom. Chcete si zahrát třeba hry z Mega Drivu / Genesis? Stačí nainstalovat Kega Fusion a už můžete jet. Mezi emulátory nechybí prakticky nic... GENESIS, NES, SNES, Game Boy (Advanced, Colors), MAME, cokoliv vás napadne.

První Playstation frčí naprosto v pohodě, ideálně v emulátoru DuckStation.

Druhý Playstion je už dnes také naprosto fajn, protože PCSX2 funguje jak po másle. Zkoušel jsem třeba Silent Hill 2 a zážitek je to téměř identický jako na PC (a dokonce možná i lepší, než na originálním hardwaru, protože na původním PS2 jste si nemohli hru přepnout do 4k rozlišení a vytáhnout anti-aliasing na maximum apod.).

Možná si říkáte, že třetí Playstation už to nejspíše nedá... to už je příliš nová konzole, že? K mému nemalému překvapení, emulátor RPCS3, který umí rozchodit hry z PS3, funguje - a vím, že už se opakuji - naprosto bez problémů. Rozchodil jsem třeba Silent Hill: Downpour. Jediná nevýhoda je, že se u PS3 her Deck hodně zahřívá, větráčky frčí jak o život a baterku to slupne docela rychle.

Co hry z PSP? Zajímá vás, jestli Deck rozjede populární emulátor PPSSPP? A odpověď zní, že samozřejmě ano. A opět jsem testoval Silent Hill, konkrétně Silent Hill Origins. A opět jsem nenarazil na žádný problém.

Steam Deck údajně umí emulovat i hry ze Switche a prý na něm fungují dokonce lépe, než na samotném Switchy. Ale nezkoušel jsem. Já vím, jako recenzent stojím za prd. :)

Pokud se vám nechce instalovat různé emulátory pro jednom, můžete si nainstalovat třeba Retro Arch, který funguje jako obrovský balíček všech známých (i neznámých) emulátorů.

Problémem je, že všechny tyhle emulátory počítají s tím, že máte desktop PC a ne handheld, čili budou očekávat, že jsou k dispozici různé klávesové zkratky a tak dále.

Existuje ještě jednodušší řešení - Emu Deck. Jedná se o balíček, který se dá stáhnout na https://www.emudeck.com/ a nainstalovat. Ten připraví hromadu emulátorů přímo na míru Steam Decku a rovnou udělá i shortcuts do Gaming mode. Stačí nasypat ROMky do daných složek a můžete konečně hrát. Připravte se jen na to, že se ty emulátory budou instalovat dlouho (pokud si je v průvodci instalací zaškrtnete všechny).

Co DOS?

Samozřejmě není problém nainstalovat DOSBOX nebo frčet DOS hry třeba v Retro Archu. Upřímně, DOSovky jsou ale občas trochu problematické, protože různé hry se nespouští přes .EXE soubor, ale přes .BAT, který si zároveň přivolává nějaký .config file. S těmhle souborama je někdy piplačka i ve Windows, natož pak v Linuxu, kde je úplně jiný souborový systém. Na Youtube je hromada videí toho, jak různí lidé hrají DOS hry a mně se povedlo rozjet třeba Albion, takže to jde. Ale obecně je to trochu piplačka, takže brace yourself.

Co GOG, Epic store a jiné?

Inu, tady přichází velké zklamání. Např. GOG nemá žádný oficiální klient pro Linux, což je teda chyba GOGu, ne Linuxu, aby bylo jasno. :) Existuje neoficiální klient, který se jmenuje Lutris a ten umí rozjet různé online story s hrami, včetně GOGu, Epicu, etc. Spoustu her se mi ale nepodařilo rozjet, nebo nefungovaly dobře a obecně je Lutris hodně hit and miss, plus je navíc problém, že Lutris je pro desktopový Linux a nepočítá s tím, že používáte handheld, což ještě přidává další komplikace k těm stávajícím.

Jde do toho nainstalovat Windows?

Často se mě lidé ptají, jestli jde do Decku nainstalovat Windows, což je otázka, která mě vždycky trochu zaskočí, protože já osobně Deck vnímám jako způsob, jak se konečně od Windows osvobodit (jsem milovník Linuxu koneckonců), ale rozumím odkud se to v lidech bere. Zvláště když už jsme si vysvětlili, že třeba hry z GOGu a některé DOSovky jsou celkem pain rozchodit, že jo.

Windows do Decku nainstalovat jde a někteří kutilové na Youtube tam "wokna" dostali, ale Deck je prostě optimalizovaný pro chod SteamOS a funguje na něm nejlépe, takže bych Windows osobně moc nedoporučil. Na druhou stranu, někteří youtubeři byli s Woknama spokojení a tvrdí, že jim šlapaly bez problémů.

Já si každopádně myslím, že Linux má ve světě her velkou budoucnost a spoustu současných problémů postupně vymizí a možná i GOG přestane jednoho dne dělat Zagorku a rozhodne se začít Linux podporovat. Čili pokud vás absence Windows odrazuje, tak to chápu, ale za pár let už se možná nebude mít čeho bát.

Add as a non-steam game

Ještě jedna poslední věc, která je však hodně důležitá a nemusí být všem úplně zřejmá. Když si nainstalujete nějakou hru na desktopu, je nutné si ji přidat do Steam klienta jako non-steam game a spouštět ji ze Steam knihovny. Možná se ptáte proč? Proč ji nestačí spustit jen tak z desaktopu a hrát? Proč se vůbec obtěžovat s něčím dalším? Inu, problémem je ovládání. Většina her prostě počítá s tím, že máte klávesnici a myš.

Příklad - nainstalujete Beneath a Steel Sky a spustíte. Myš se dá ovládat touchpadem a není problém vyvolat pravé i levé tlačítko, takže by hra teoreticky měla jít dohrát. Jenže jak se dostanete do hlavního menu? Hlavní menu se vyvolává klávesou F5, kterou ale nemáte (dokud nepřipojíte klávesnici). Kdyby se menu vyvolávalo klávesou ESC, tak by to teoreticky šlo hrát, protože na Decku se ESC dělá zkratkou STEAM + D-pad left. Jenže u téhle hry je to prostě F5. A vy si ji prostě chcete zahrát na handheldu, aniž byste s sebou všude tahali klávesnici!

Když si ale hru přidáte do Steam klienta, můžete vlist do Controller settings a nastavit si ovládání. Kupříkladu Steam Deck má na zadní straně 4 tlačítka, které lze namapovat dle libosti. A tak u jednoho nastavíte, že se má chovat jako F5 a hle, najednou není problém. Tohle nastavení řeší tak devadesát procent potíží s ovládáním jakékoliv hry. U některých her je trochu pracné definovat všechna tlačítka správně, protože je těch možností hodně, ale to je cena, kterou platíme za to, že máme spoustu možností a velkou míru svobody.

Co se moc nepovedlo

Bylo by také fér zmínit pár věcí, které se na Steam Decku moc nepovedly. Jedna věc je, že když stisknete power button, zařízení to uspí. To dává smysl - můžete Deck zapauzovat během jakékoliv hry a zase probudit přesně tam, kde jste skončili. Problémem je, že to zapauzuje úplně všechno. Stahujete třeba 40 GB velkou hru a zapauzujete, až je staženo 20 %? Při probuzení budete stále na 20 %, čili zapomeňte, že to bude stahovat na pozadí a ušetříte si čas. Během stahování je prostě nutné nechat display rozsvícený. Doufám, že tohle Valve do budoucna nějak opraví.

Touchpady se mi na dotek moc nelíbí a po chvíli z nich trochu bolí palce. Hry, které se ovládají jen myší se nehrají úplně příjemně.

To je ale vše a víc mě toho naštěstí nenapadá.

Závěr

Steam Deck je hrozně fajn a vidím v něm velkou budoucnost. Je to trochu nerdovina, linuxovina, čili nikdy to nebude úplně mainstream handheld, tak jako třeba Switch, ale myslím, že se v undergroundu chytí. VALVE má docela velkou historii různých neúspěchů a selhání. Vzpomínáte někdo ještě na jejich gamepad? Jak se ale zdá, z chyb se nejen poučili, ale využili své neúspěšné nápady novým způsobem - koneckonců SteamDeck je to kombinace jejich gamepadu (včetně dvou touchpadů) a SteamOS, (který prvně také nikoho moc nezaujal). Největším tahounem je politika Steamu, která se snaží hráče spíše podpořit, než odradit od různého experimentování a využívání konzole dle vlastní libosti.

A jako retrohráč mám radost, protože na hraní starých her typu Mario, Sonic, Doom apod. je to jak dělané, plus tyhle staré vykopávky skoro nežerou baterku. Za mě spokojenost.