Dohráno: Dyna Blaster

Dyna Blaster je docela dost známá věc. Dokonce natolik známá, že i lidé, u kterých bych to nečekal, protože nikdy moc nebyli na videohry, zmínili, že to hráli buď na svém PC doma, nebo aspoň u kamaráda nebo třeba ve školní učebně. Pozoruhodné!

O co, že se jedná? Dyna Blaster je jeden díl z velké série her Bomberman. Koneckonců se tahle hra doslova jmenuje „Bomberman“ a pod názvem „Dyna Blaster“ (popř. „Dynablaster“) se prodávala jenom v Evropě. Bůh ví, proč. Hra vyšla v roce 1990 a vytvořilo ji studio Hudson Soft.

Hlavním hrdinou hry je modrobílý bomberman, jehož stvořitelem je vědec Dr. Mitsumori. Dr. Mitsumori má dceru Lisu. Tu unese černý bomberman a vezme ji na svůj velký strašidelný hrad na kopci. Modrobílý bomberman ji tedy musí zachránit.

Černý bomberman unesl Lisu a bere ji na svůj hrad.

Úkolem je projít osm různých světů (lesní svět, vodní svět, zimní svět, atd.), přičemž každý obsahuje osm různých levelů (sedm standardních a osmý je boss-fight). Ve výsledku jsou tedy jednotlivé levely číslované jak v Mariovi, tj. 1-1, 1-2, 1-3 atd.

Princip hry funguje následovně: celá herní plocha je rozdělená na políčka, která jsou vyplněná zdmi, přičemž existují dva druhy zdí - ty, které jdou odpálit a ty, které nikoliv. Neodpálitelné zdi jsou pravidelně rozmístěné tak, aby měly od sebe (nebo od kraje) rozestup aspoň jedno políčko. Odpálitelné zdi hra generuje náhodně. Hlavní hrdina (který zabírá jedno políčko), se pohybuje po herní ploše a pokládá bomby (které rovněž zabírají jedno políčko) a bomby po chvíli denotují a BUM.

Výbuch se snaží jít čtyřmi směry (nahorů, dolů, doleva a doprava), a to o jedno políčko. To platí samozřejmě jenom na začátku a postupně můžete nasbírat power-upy, které dosah výbuchu prodlouží. Každopádně když se výbuch dostane k odpálitelné zdi, tak to zeď odpálí a ta zmizí. Pokud k neodpálitelné zdi, exploze se prostě zastaví - jednoduché.

Princip bombermana je ve skutečnosti celkem jednoduchý.

Každý level je také plný monster, která musíte vyhodit do povětří. To je váš hlavní úkol. V každém levelu je schovaný aspoň jeden power-up (a pokud pobijete všechna monstra dřív, než ho najdete, tak se vám dané místo, kde se schovává, zvýrazní), a také jeden portál, který vás vezme do dalšího levelu (ale to jen pokud máte v daném levelu vše hotovo). U portálu si musíte dávat pozor, aby se k němu nedostala exploze vaší bomby, protože jinak vás hra potrestá tím, že z něj vyjdou další otravná monstra.

To celé je samozřejmě časově omezené - jak jinak!

Co se týče zmíněných power-upů, možná je trochu kruté, že se tvůrci rozhodli dát do každého levelu pouze jeden, ale ve výsledku vám to nepřijde tak hrozné. A cože power-upy tedy dělají? Power-upy mohou zvyšovat dosah explozí vašich bomb, počet bomb, které můžete položit na zem, aniž byste museli čekat, kdy ta předchozí exploduje atd. Docela užitečný je power-up, který vám dá možnost procházet zdmi či bombami, takže vás žádný z těchto objektů nezasekne. A nejlepší power-up je detonátor, díky kterému nemusíte čekat, až vaše bomba exploduje, ale můžete ji odpálit sami. S touhle věcí se stáváte naprosto nebezpečnou mašinou na zabíjení, ale také budete trochu nebezpeční sami sobě, protože platí, že čím jste sebevědomější, tím jste neopatrnější a můžete si ublížit. A ano, stávalo se mi pořád, že jsem nedával pozor a omylem se vyhodil do vzduchu svou vlastní bombou.

Musíte si dávat pozor, aby exploze z vaší bomby nezasáhla portál.

Co se týče nepřátel, ty se od sebe dost liší, ačkoliv to na první pohled není moc poznat. Jednotlivá monstra v podstatě nedělají nic - jen se pohybují. Pohybují se po herní ploše a to je celé. Ovšem to, jak se pohybují má dost velký vliv na to, jak moc jsou nebezpečná. Některá monstra nemohou libovolně změnit směr a jdou nějakým směrem, dokud se nedotknout zdi. Jiná mohou změnit směr, kdykoliv se jim zachce, díky čemuž jsou docela nepředvídatelná. Každé monstrum má také jinou rychlost. Možná byste si mohli myslet, že ta rychlá jsou nebezpečnější než ta pomalá, ale paradoxně to může být naopak, protože rychlá monstra mají větší šanci, že je zasáhne váš výbuch. A ještě něco - některá monstra umí procházet zdmi, což vám může způsobit mnoho problémů...

Tak to by bylo k obsahu celé hry. A můj názor?

Osobně mám raději Mega Bombermana, kterého jsem recenzoval nedávno, ačkoliv v naší DOSové společnosti je spíše známější právě Dyna Blaster. Mimochodem, je to celkem paradox, že Dyna Blaster spoustu lidí vnímá jako DOSovku, přestože původně vlastně vyšla pro PC Engine, později také pro Amigu plus další platformy. DOS byl až takový dodatečný port.

Dyna Blaster také obsahuje multiplayer, kde spolu můžou soupeřit 4 hráči. (Na Amize pak dokonce pět hráčů).

Zřejmě bude trochu zvláštní kritizovat nějakou hru proto, že je stará, a to zvláště pak na blogu, který se zabývá starými hrami, ale Dyna Blaster je opravdu... stará. Ve výsledku ji to dost omezuje, protože to znamená, že všechny levely mohou mít pouze tvar čtverce nebo obdélníku, který jde buď horizontálně nebo vertikálně. Engine hry zřejmě nedovede vykreslit nějaký složitější tvar. Důsledek toho je, že jsou si jednotlivé levely podobné jak vejce vejci.

Příliš také nepotěší fakt, že v každém levelu na pozadí hraje pořád ten stejný track. Ta stejná písnička furt dokola. Za chvíli vám začne trochu lézt na mozek. Já samozřejmě chápu, že je to hra někdy z roku 1990 a tvůrci se snažili celou věc dostat na jednu disketu, ale...

Zvláštní také je, že když stisknete ESC, tak se hra úplně přeruší a vrátí se do hlavního menu. Pokud o něj omylem zavadíte třeba v půlce celé hry, tak máte smůlu a musíte celou věc rozehrát zase od začátku. Samozřejmě můžete jít do sekce PASSWORD a mělo by se tam objevit heslo posledního odehraného levelu (což funguje paradoxně i ve chvíli, kdy vám dojdou životy a game over... někdy to ale nefunguje). To jediné vás může zachránit. Ukládat pozice samozřejmě nejde, takže hezky po staru - připravte si sešit s zapisujte si kódy. :)

Taktéž mi malinko vadilo, že jednotlivé levely jsou generované náhodně, protože to může vést k tomu, že začínáte level a jste buď někde v bezpečí, kde vám nic nehrozí, nebo také můžete být obklíčeni hromadou monster a zdí, což znamená téměř okamžitou smrt. Malinko neférové.

A poslední věc - v nastavení hry si můžete nastavit libovolné ovládání. Chcete třeba odpalovat bomby klávesou O, tak můžete. Na tom samozřejmě není nic zvláštního a naopak je obdivuhodné, že něco takového umožňuje tak stará hra. Bohužel klávesa S vypíná zvuk a nikdo vám o tom neřekne. Pokud si tedy nastavíte třeba pohyb na WASD a začnete hrát, tak najednou ticho... a vy nechápete proč se to stalo. To je trochu nedomyšlené. Hra by vás na to mohla při nastavování keybindings třeba upozornit, ale to bych chtěl možná příliš.

Co říct na závěr? Hele, za mě dobrá věc. Je to krátké, jednoduché a dá se to dohrát za jeden den. Chápu velkou nostalgickou hodnotu, kterou to mezi hráči má - já jsem Dyna Blaster také v dětství hrál, takže tomu rozumím. Je to chytlavé a dost zábavné. Jen škoda, že engine toho tolik neumožňuje, což je pochopitelné vzhledem k jeho stáří, ale ve výsledku je to trochu stereotypní, protože jednotlivé levely jsou vlastně vždycky to samé a přináší ten stejný herní zážitek.