Metroid – první metroidvania

Možná jste někdy slyšeli o tom, že existuje herní žánr jménem "metroidvania". Téměř každá 2D plošinovka se obvykle hraje tak, že procházíte level za levelem a v každém se musíte se dostat z bodu A do bodu B, přičemž bod B může být i boss. Metroidvanie na to jdou trochu jinak. A to tak, že jednotlivé levely či různé lokace jsou propojené do jednoho velkého open-world bludišťového světa a úkolem hráče je daný svět prozkoumávat, objevovat a sbírat různé power-upy, které dávají vaší postavě nové schopnosti, jako „vyšší výskok“ či „možnost odpalovat zdi“, které vám v daném světě zpřístupní další zajímavá místa.

Tenhle žánr se v poslední době stal celkem populární díky hrám jako Cave Story, Hollow Knight a Ori. Odkud se ale vzal? Inu, to plyne doslova z názvu, protože slovo metroidvania je kombinace slov Metroid a Castlevania. Troufám si ale říct, že Castlevania se od tohoto žánru většinou držela dál. Jasně, byly tu nějaké experimenty s otevřeným světem v Castlevanie II: The Simon's Quest, ale až do roku 1997, kdy vyšla Castlevania: Symphony of the Night, byly všechny Castlevanie víceméně lineární. Metroid oproti tomu byl žánru daleko věrnější a dokonce ho tlačil hned od prvního dílu.

Metroid – první metroidvania

To mě přivádí na zásadní otázku - co je Metroid vůbec zač a proč jsem ho nikdy nehrál? S pocitem viny, že jsem tuhle sérii léta zanedbával, jsem rozehrál první díl, který vyšel v roce 1986 (37 let stará hra, wow) a ponořil se do něj.

O co že v téhle hře jde? Děj se odehrává v budoucnosti, kdy lidstvo dosáhlo takového technologického pokroku, že je možné cestovat z planety na planetu. Bohužel to má i stinnou stránku, protože meziplanetární lety začali ohrožovat vesmírní piráti. V podstatě nastal takový vesmírný Karibik a policie je na to krátká. Existují však lovci (bounty hunters), kteří se rozhodli piráty lovit a zkrátka berou spravedlnost do svých rukou.

Piráti jednoho dne přepadnou jednu výzkumnou loď a zmocní se nebezpečného organismu jménem Metroid, ze kterého chtějí vyrobit biologickou zbraň. Metroid schovávají ve své pevnosti na planetce Zebes, (a tady se nachází menší rozpor, protože manuál hry uvádí Zebes, ale přímo ve hře se to jmenuje Zebeth. Nicméně, budoucí díly série a wiki se spíše přiklání k Zebes).

Jedna lovkyně pirátů jménem Samus Aran se rozhodne pevnost na planetce Zebes infiltrovat a Metroid zničit. A za tu budeme hrát. Možná jsem neměl prozrazovat, že hlavní protagonista hry je žena, protože je to ve skutečnosti spoiler a vlastně se to dozvíme až úplně na konci celé hry, kdy sundá helmu a ukáže svou tvář... Snad mi odpustíte, že tu spoileruju téměř 40 let starou hru. :) Každopádně, pokud se vám podaří hru dohrát pod 1 hodinu, tak se vám Samus ukáže jen ve spodním prádle. Možná si teď říkáte: „Ha ha, Polluxi, to byl ale blbej vtip!“ - jenže to není vtip a opravdu to tak je. No fakt!

Metroid – první metroidvania

První věc, která mě zaujala hned na začátku, je fakt, že hlavní hrdinka může střílet ze své zbraně pouze před sebe a nahoru. Člověk by tak nějak přirozeně čekal, že může střílet i do různých úhlů, ale není tomu tak. No, a co dolů? Určitě jde střílet "pod sebe", že jo? Ehm... Bohužel, to také není možné. Je to zvláštní, ale fakt to nejde! Pokud se po zemi plazí nějaké monstrum a je "níže", než střílí vaše zbraň, nemáte ho jak zastřelit a musíte ho prostě přeskočit.

Proč to tak ale je? Ve skutečnosti to má dobrý důvod. Hned na začátku (cca během prvních pěti vteřin) můžete najít power-up jménem Maru Mari. Tenhle power-up vám dá schopnost se proměnit v kouli stisknutím šipky dolů. Nejen, že je to šikovná věcička, díky které se dostanete do různých úzkých otvorů a můžete se u toho cítit jako Sonic the Hedgehog, ale je to zkrátka věc velice ikonická a legendární - dokonce natolik legendární, že než jsem vůbec Metroid hrál nebo se o něj nějak zajímal, tak jsem věděl, že tam ta věc s koulí je.

Každopádně, jakmile seberete Maru Mari, tak se můžete vydat do světa Zebes a začít ho prozkoumávat. Je to otevřený svět a je na vás kudy se vydáte, jaká místa navštívíte a tak vůbec. Možná vás trochu překvapí, že nemáte žádnou mapu a tudíž vůbec nevíte, kde zatraceně jste. Absence mapy je jedna z věcí, která je dodnes kritizovaná i mezi věrnými fanoušky série. Extrémně zjednodušená mapa je v manuálu hry, ale není moc užitečná. Naštěstí jsme v roce 2023, tak si můžeme nějakou tu mapu vygooglit a hodit si ji na druhý monitor, protože proč ne...

Metroid – první metroidvania

Během hraní lze nalézt mnoho dalších power-upů mimo Maru Mari. Jeden zvyšuje doskok, další zlepšuje dostřel zbraní. Další vám umožní pokládat na zem bomby. Taktéž můžete nalézt ice beam, díky kterému je možné mrazit monstra a jejich zmrzlá torza využívat jako plošinky. Za zmínku ještě stojí Varia, což je zbroj, která sníží veškerý damage na polovinu, což výrazně ulehčí celou hru. Nicméně je docela složité tuhle věc získat.

Teď se ale nabízí otázka - je Metroid dobrá hra? Je to dobrá věc i dnes po třiceti sedmi letech? Trochu mě překvapilo, že spousta lidí nemá Metroid vůbec ráda. Jak jsem zmínil před chvílí, hodně lidí kritizuje fakt, že tu není mapa. Obecně se zdá, že je dnes první Metroid vnímán spíše negativně, a když se nějakého fanouška zeptáte: „Chci si vyzkoušet nějaký Metroid. Kterým dílem mám začít?“ řeknou vám, abyste přeskočili první díl a zkusili nějaký jiný. Hráčům prostě připadá, že je první Metroid už hodně zastaralá, extrémně těžká, frustrující hra, která do dnes působí jako takový první prototyp.

Tohle všechno jsem se dozvěděl až po tom, co jsem Metroid dohrál. A to je dobře, protože jsem do hry šel úplně naslepo, neovlivněn názory druhých a mohl jsem si tak vytvořit vlastní.

Metroid – první metroidvania

Možná vás překvapím, když řeknu, že se mi Metroid líbil a přišel mi úplně v pohodě. Jasně, je to stará hra, ale na poměry prvních NES her působí překvapivě dost moderně a dobře se ovládá. Co se týče obtížnosti, tak v porovnání s prvními Castlevaniemi mi to přijde výrazně snazší. Z každého monstra, které zneškodníte, vypadne munice či zdraví, takže obojího bude vždycky dostatek. Pokud spadnete třeba do lávy, tak nenastane okamžitá smrt (instant death), ale jen vám to dá malý damage a můžete od tam zase vyskočit do bezpečí. Spousta monster je předvídatelná a chová se pořád stejně. A tak dále. A tak dále. Já jsem, jakožto hráč, naprostý poleno, které sahá po easy difficulty kdykoliv má možnost, ale Metroid mi prostě nepřišel nijak hrozný.

Za zmínku ještě stojí hudba, která je naprosto skvělá. Ne, nemluví ze mě nostalgie, protože jsem Metroid hrál poprvé až v roce 2022, ale přesto se mi některé tracky dostaly rychle do hlavy.

Metroid – první metroidvania

Kdybych měl něco kritizovat, tak možná až příliš složité secrety. Že je možné nějakou úplně náhodnou stěna na úplně náhodném místě rozstřelit a projít skrz je trochu overkill. Nechci samozřejmě šířit nějaké lži a sebejistě tvrdit, že je nezbytně nutné tyhle secrety najít, abyste hru dohráli, ale mnohdy se mi prostě stalo, že jsem se ztratil a nevěděl kudy kam. Nakonec objevil nějaký secret, který mi pomohl se dostat někam dál. (Často jsem ty secrety ani nenašel sám, ale prozradil mi je Youtube. :))

Co říct na závěr? Metroid na mě udělal docela dobrý dojem a myslím si, že je to ve výsledku dobrá hra. Jasně, že to není hra vhodná pro dnešního hráče a dokonce i mnoho milovníků retra bude Metroid vnímat spíše jako encyklopedického průkopníka žánru metroidvania, než jako něco, co by si doopravdy chtěli zahrát. Na druhou stranu, když si člověk sedne a rozehraje to, zkusí se do toho ponořit, bude možná překvapen tím, že ho Metroid zabaví daleko víc, než by byl býval čekal. Já osobně jsem rád, že se mu dal šanci.

Autor: Pollux

Komentáře k:
"Metroid – první metroidvania"

  • Xspy napsal:

    Metroid je pro mne důvodem proč vnímat Nintendo i jinak než jako tu zlou a nepřející firmu co se zaměřuje na hry pro děti a je ochotno krmit je variacemi na stejné téma dokud dítě v sedmdesáti neumře ;)
    ANO Metroid není typická hra od Nintenda. A ano jen Metroid stojí za tím , že dnes už pár fyzických konzol od Nintenda mám i já ve své sbírce ;)

  • nezle napsal:

    Teprve před lety jsem sérií Metroid objevil a překvapivě jsem ji posunul o žebříček výš než milované hry s Turricanem. A stejně jako předchůdce jsem kvůli Metroidu zpětně pořídil GBA (kde kromě titulů pro GBA hraji i původní NES verzi), 3DS a nově dokonce Switch. Jednou za rok tak oživím postavu Sámusky a tyto vynikající hry dohraji.

  • Hleiks napsal:

    Já jsem tuhle sérii vzal z druhého konce, rozehrál jsem na emulátoru Metroid Prime, což je FPSka. Jak jsem se trochu porozhlédl, tak moc těch klasických metroidvanií v Metroid sérii už ani moc není.

  • Ringo napsal:

    Metroid z NESu jsem popravdě nedával, přišel mi pekelně těžký. Ale Super Metroid ze SNESu jsem dohrál a je to jedna z nejlepších her, jaké jsem kdy hrál.

    • Pollux napsal:

      Ten jsem dohrál hned po tom prvním, ale recenzi jsem ještě nepsal, protože vím, že to určitě budu hrát znova… a pak ji teprve napíšu :)

  • Pollux napsal:

    Teď jsem si uvědomil, že se člověk musí dostat skoro za půlku celé recenze, aby zjistil, že je to hra pro NES :D

    Možná bych ty recenze moh psát trochu líp lol

  • barold napsal:

    Hrál jsem před lety jen verzi pro gameboy, ale dodnes na hru rád vzpomínám. Open-world do hry přirozeně zapadal. Koule Maru Mari byla super, člověk strávil spoustu času přilepený někde pod stropem obrovského prostranství :)

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit na STARTOVAČI

18 patronů přispívá částkou 2812 Kč měsíčně

Podpořit finančním příspěvkem »
Podpořit nákupem na e-shopu »
Náušnice PWSR (3D tisk)Náušnice PWSR (3D tisk) 42 Kč
Shadow bazar, retro herní džungle