Quake III Arena – tak trochu jiný Quake

Třetí Quake nemá s prvním ani druhým dílem vůbec nic společného a osobně bych byl raději, kdyby neměl v názvu to "III" a jmenoval se prostě třeba jen Quake Arena a fungoval jako nějaká samostatná série. Ale co už? Minulost nezměníme.

Každopádně se v id software rozhodli pro značně prapodivný krok. A to, že vytvoří hru zaměřenou čistě na multiplayer. Podobně jako Unreal Tournament je Quake III Arena prostě multiplayerová střílečka a její singleplayerová část není nějaká regulérní příběhová kampaň, nýbrž jen to samé co mulťák, ale s boty - tedy protivníky poháněnými AI.

Velice akční souboj v aréně.

Quake III Arena přináší několik různých typů hry. První je samozřejmě deathmatch, který se tu též nazývá free for all. Princip je prostý - hráči se objeví v aréně a musí se vzájemně pozabíjet. Když někoho odděláte, získáváte bod zvaný frag. Mrtvý soupeř zase oživne a objeví se někde v aréně (tzn. se "spawne"). Kdo první dosáhne určitého počtu bodů (obvykle 20 až 25 dle arény), tak vyhrává.

To samé ještě existuje ve formě týmu, tedy team deathmatch, kdy se všichni hráči rozdělí do modré nebo červené skupiny a pak se pozabíjí. Tým, který jako první dosáhne určitého počtu bodu vyhrává. Jak jinak.

Je tu také capture the flag, kdy jsou všichni hráči rozdělení do dvou skupin (modrá a červená) a úkolem je proniknout do základy soupeře, ukrást mu vlajku a přinést ji zpět do své základny. Zároveň si však musíte pohlídat tu vaší. Tenhle mód osobně moc nemám rád, protože je hodně zdlouhavý a někdy trvá třeba půl hodiny, než se někomu podaří vyhrát. Mimochodem, vypadá to, že capture the flag obsahuje jen čtyři mapy - to je docela málo.

A ještě je tu tournament, kdy se hráči utkávají v aréně po jednom, což je celkem nuda. :)

Quake III Arena je natolik minimalistický, že si v nastavení můžete zapnout, aby se místo 3D modelů itemů zobrazovaly jen ikonky.

Jak už jsem zmínil, hra obsahuje i singleplayer, ale jedná se pouze o hru s boty. Singleplayer navíc přináší jen deathmatch a nic jiného. Jednotlivé arény jsou rozdělené po čtyřech mapách do sedmi sekcí zvaných tiers, přičemž ta poslední má pouze jednu mapu, kde se utkáte s finálním bossem jménem Xaero. (Mimochodem, finální boss v Unreal Tournament se jmenuje Xan - nikdy nevěřte těm, co mají jméno na X. Ano, sleduji tě, Elone Musku!). (A co Xena? - pozn. Sledge)

Jedna věc, která mě na singleplayeru trochu štve, je fakt, že obrovská hromada arén obsahuje jen jednoho nebo několik málo soupeřů. Největší zábavnost hry je totiž o tom, že se v aréně sejde velká hromada lidí a pořádně se zmasakrují. Třeba dvacet hráčů naráz na jednom místě - to je absolutní krveprolití!

Nicméně hned první aréna obsahuje souboj 1 vs 1. V první to dává vlastně smysl - je to jen jakési představení celé hry a takový úvod na rozehřátí. Jenže... spousta dalších následujících arén má stále pouze jednoho nebo pár soupeřů. A protože každý tier obsahuje jen 4 mapy, téměř vždycky platí, že ta první má nějaký menší počet hráčů, protože se to počítá jako takový úvodní start. Poslední aréna se zase počítá jako boss-fight, protože je tam nějaký bot, který je trochu lepší, rychlejší, silnější, chytřejší... Každopádně to opět znamená 1 vs 1. Fakt neuvěřitelný!

Prostředí je mnohdy spíše surrealistické, než abyste si ho dovedli konkrétně zařadit.

Naštěstí máte možnost si vytvořit vlastní custom souboj, kdy si prostě libovolně zvolíte arénu, naklikáte kolik protivníků chcete, dokonce máte možnost si naklikat po jednom, co má být která postava zač, a tak dále. A pak BUM - konečně se můžete trochu vyblbnout! Aspoň něco... Vytvoření vlastního custom souboje je také jediná možnost, jak si můžete zahrát třeba capture the flag v singleplayeru.

Za zmínku ještě stojí, že postavy, které spolu v arénách bojují, a ze kterých si můžete vybrat, mají trochu praštěnější design. Zatímco třeba v Unreal Tournament jsou všechny modely postav běžní lidé nebo ufouni (kteří však stále mají humanoidní tvar), v Quake III Arena jsou trochu jiné nápady. Například jedna z postav je oko - prostě velká oční bulva, která má dvě robotické nohy, aby mohla běhat, a to je celé. Nebo je tu skleněná kostra. Dokonce je tu Doomguy z Doomu. Též se vrací všichni hrdinové z předchozích Quake her - hlavní hrdina z prvního dílů se jmenuje Ranger, a pak je tu hlavní hrdina z druhého dílu - Bitterman. Mimochodem, jedna postava se jmenuje Uriel, což mi vždycky připomene, jak Kačenka odhalila světu, že je Archanděl Uriel.

Zajímavé jsou také jednotlivé arény, které jsou hodně surrealistické a nekonkrétní. Opět budu srovnávat s Unreal Tournament. V UTéčku jsou velice konkrétní místa - tahle aréna se odehrává na lodi, tahle zase ve středověkém hradu a tak podobně. V Quake III Arena jsou jednotlivé arény kombinací různých prostředí - tu je rezavá kovová chodba, které má typickou atmosféru z prvního Quake. Tu následuje nějaké prostranství, které má velice chrámový elegantní nádech podobně jako jeden level z Quake II. Je to zajímavě pojaté a docela mi to do hry sedí.

Finální protivník se jmenuje Xaero.

Pojďme si ještě říct něco málo o datadisku...

Quake III: Team Arena

Tenhle datadisk se jmenuje prostě jen Team Arena. Je takový trochu zvláštní, protože má kompletně přepracovaný UI, hlavní menu a celkový vzhled, aby vypadal hodně pseudomoderně, ale nevím... moc mi to nesedlo.

Bohužel toho moc nepřináší, kromě pár deathmatch map, kde se opět hodně všechno orientuje na souboje 1 vs 1 místo nějakých větších masakrů. A pak je tu velká hromada capture the flag map, což, jak už jsem psal výše, není můj nejoblíbenější herní styl. Bereme-li ale v potaz fakt, že původní hra měla jen čtyři CTF mapy, tak ty nové přijdou vhod.

Kromě toho také přináší pár nových herních stylů - kupříkladu v jednom jsou dva týmy a ty mají základny, kde se nachází taková skleněná lebka. Úkolem je zničit lebku soupeře a ochránit tu svou. Je tu ještě pár dalších stylů, ale nestojí podle mě moc za řeč. A možná vás trochu zklame, že všechny tyhle styly sdílí stejné mapy s capture the flag, takže opět nic moc nového.

Team Arena je hodně zaměřená na týmové souboje

Též mi na datadisku vadí, že místy působí trochu víc komplexně, než původní Quake III Arena. Kupříkladu běžíte po aréně a najdete velké rotující písmenko G, což je nějaký power-up. Seberete ho, ale nevíte, co vlastně dělá a co vám dal za schopnost. Pokud si nejste jistí, můžete si to třeba vygooglit nebo najít v manuálu, ale proč byste to dělali? Na původní hře byla právě jedna z nejlepších věcí ta, že se jedná o poměrně minimalistické a jednoduché dílo, kde je všechno naprosto jasné, zřejmé a ihned víte, co se po vás chce. A implementace nějakých dalších mechanismů, které vše malinko více komplikují, mi nedává smysl.

Tak to by bylo k datadisku. A teď si pojďme Quake III Arena tak nějak shrnout.

Pro mě osobně je malinko zklamáním, že je Quake III multiplayer hra, a to proto, že je celá vytvořená v úplně novém id Tech engine (konkrétně id Tech 3). Já v tom vnímám jistý nevyužitý potenciál, protože jsme nikdy neviděli singleplayer Quake hru v id Tech 3, a přitom se zdá, že engine umí spoustu šikovných věcí. Ale aspoň se využil třeba u jiných her (např. Return to Castle Wolfenstein).

Ve světě mulťáku to byla ale docela dost úspěšná a oblíbená hra. V jednu dobu ovládla snad všechny LAN party a někteří jí hráli i profesionálně, konaly se různé turnaje a myslím, že obecně byla dost respektovaná. Jako multiplayer hra je to super. Singleplayer je vlastně také super, ale tvůrci ho trochu odflákli a moc toho nenabízí. Takový Unreal Tournament - největší dobový konkurent Quake III Arena - toho dovedl nabídnout hráčům samotářům v singleplayeru o mnoho více.

Obecně se mi líbí, že hlavní prim Quake III Arena je jednoduchost a minimalismus. Prostě můžete vypnout mozek a jen tak se vyblbnout. Též si myslím, že se jedná o značně vlivnou hru, protože takový ten design arén, kde je spoustu skokánků a plošinek, od kterých se můžete odrazit a tak podobně, se začal vyskytovat i v některých budoucích hrách a přežil docela dlouho. Vždyť tenhle styl trochu podědily třeba i DOOM (2016) a Doom Eternal.

Dodatek Sledge: S dovolením bych doplnil dva nepříliš bystré postřehy. V první řadě chci zmínit myslím již definitivní výsledek souboje Quake III vs Unreal Tournament. Jak mohou potvrdit mnozí, s kterými jsem se do cvičných půtek vrhnul, tak zatímco UT trochu zestárl, zrezivěl a ztratil hodně se svého kouzla, Quake III se drží obdivuhodně, a těch téměř 25 let od vydání ho poznamenalo pramálo. Možná proto, že ten žánr de facto zanikl, takže návrat k oné krystalicky čisté deathmatchové přesdržce tak, jak jí představil již Doom, je mimořádně osvěžující. V řadě druhé patří hře poklona za výtečný engine, protože ač jeho vlajková loď preferovala multiplayer, dal nám id Tech 3 takové single skvosty, jako je výše zmíněný Return to Castle Wolfenstein, série Star Trek: Elite Force, Medal of Honor / Call of Duty či Star Wars Jedi Knight: Jedi Academy.