Robin Hood, Commandos ze Sherwoodu

Když už jsem se ve svém předchozím článku pustil do Desperados: Wanted Dead or Alive od studia Spellbound Entertainment, proč se vlastně nepodívat na jejich další, neméně povedený kus? Tentokrát opustíme kulisy divokého západu a podíváme se do středověké Anglie v dobách krále Richarda lví srdce. Budeme brát bohatým a rozdávat chudým. Budeme Robin Hood. Budeme Legenda Sherwoodu!

Ačkoliv by se mohlo zdát, že půjde jen o změnu prostředí a postav, nebude tomu zcela tak. Robin Hood: The Legend of Sherwood je sice stále taktickou strategií, která vychází z Commandos, ale upravených i zcela nových herních mechanik je překvapivě dost, a abych řekl pravdu, lámu si hlavu kde jen začít, abych neskákal od jedné ke druhé. Vlastně by bylo jednodušší, kdybych vypsal jen společné rysy, ale to by tenhle článek moc velkou informační hodnotu asi neměl.

Zkusme to tedy od začátku. V prvním levelu, kde Robin Hood, jakožto prozatím jediná hratelná postava, doputuje na hrad Lincoln, aby zjistil, že ten je obsazen muži prince Johna a šerifa z Nottinghamu. Ještě než udělá první krok, můžeme si povšimnout, že je zahalen v plášti. Při prvním pohybu ze sebe plášť shodí, čímž přijde o počáteční maskování, které mívá téměř každá vámi ovládaná postava na začátku mise.

Hned záhy se ukáže, že ačkoliv má Robin svůj luk, musí nejprve nasbírat šípy, aby mohl střílet. Některé schopnosti jsou totiž omezeny určitým druhem “munice”. Navíc nikdy nezačínáte s nějakým předem daným počtem jako v Desperados. Máte pouze to, co jste si nasbírali dříve. Schopností také není tolik. Maximálně tři na postavu s tím, že například prohledávání kapes nebo svazování omráčených je nově řešeno kontextovou akcí při kliku na tělo dotyčného.

Sherwood jako na dlani

Dalším velmi významným rozdílem je to, že váš herní styl už nemusí být za každou cenu striktně stealthový. Ano, tichý postup je stále ten preferovaný a s menším rizikem úmrtí. Na druhou stranu vaše odhalení nemusí být hned důvodem k loadingu. Naopak souboje na blízko jsou teprve ta zábavná součást likvidace nepřátel. Jakmile se někdo z vaší party dostane do potyčky tváří v tvář, tasí svou zbraň (ať už je to meč, kyj nebo palcát) a začne vykrývat údery svého soka. Na vás pak je, abyste kreslením čar po obrazovce korigovali, zda provedete výpad vpřed, sek ze strany nebo dokonce otočku, která může mít z rukou silného zbojníka zničující efekt pro jeho okolí. Údery vás i nepřítele stojí staminu, která se po vyčerpání rychle doplní, ale tato chvilka je pro druhou stranu příležitost vést smrtící úder. Pochopitelně nejste nesmrtelní, a pokud do vás začnou šít lukostřelci ze všech stran, dlouho nevydržíte. Menší šermířský střet (ne Leeroy Jenkins metoda) však může být způsob, jak se rychle protlouct dále tam, kde se pomalý postup a plánování akcí začíná stávat neefektivním či frustrujícím.

Po dokončení druhého levelu se ocitnete na vaší základně v Sherwoodu. Odtud budete vybírat a skládat tým pro každou další misi. Někdy budete muset do týmu přidat někoho s specifickou schopností, jindy to musí být konkrétní hrdina - nejčastěji Robin.

Vaši zbojníci jsou dvojího typu. Kromě Robina ve hře narazíte třeba na Willa Scarletta, mnicha Tucka nebo Jeníčka (jo, Brooksovo zpracování Hooda miluju 🙂). Prostě známé postavy z legendy o Robinu Hoodovi, které mají často své unikátní schopnosti. Pro jednoduchost jim říkejme hrdinové. Druhý typ jsou řadoví zbojníci, kteří se k vám budou postupně mezi misemi přidávat. Ti mají generovaná jména a opakují se ve třech různých podobách. Kromě doplnění týmu je můžete využít také pro výrobu šípů, léčivých bylin a dalších spotřebních předmětů. Jak jsem již zmiňoval, vaši bojovníci si přenášejí své vybavení napříč levely. Odnášejí si taky ale zranění, které umí jeden z typů loupežníků vyléčit, nebo budou muset přečkat pár misí u jídelního stolu v Sherwoodu. Kromě toho každý loupežník má také svůj level boje na blízko a ti vybavení lukem i na dálku. Oba způsoby boje mohou na základně trénovat.

Dvojího typu jsou také mise, na které můžete vyrazit. Než se posune příběh, budete často muset uspořádat několik přepadů na konvoje a výběrčí daní. Prostě proto, abyste brali bohatým a měli z čeho dávat chudým. Na tyto mise si také Robin bere jako jediná z postav místo meče pouze dřevěnou tyč, která má větší dosah a je vhodná na hromadné omračování. Ne bezdůvodně. Čím méně vojáků zabijete, tím více lidí se přidá k Robinovu odboji. Během přepadů máte také na nepřátele narafičené různé pasti a po mapě jsou rozmístěné terčíky, kam můžete vystřelit lukem, načež z houští vyběhnou další zbojníci. Sice je neovládáte a nic nevydrží, ale mohou způsobit dostatečný rozruch k posbírání kořisti bez zbytečných střetů. Přepady se odehrávají na jedné ze tří různě velkých mapách, přičemž kvůli věčnému opakování se postupem času stávají dost otravnými. Mění se alespoň četnost a síla eskorty a tím i obtížnost.

Příběhové mise, které naštěstí už nejsou tak repetitivní, se odehrávají na jednom z pěti hradů. Rozmanitost map tedy celkové není nijak velká. Zřejmě když byl rozpočet na inovace v hratelnosti, už nezbylo tolik chechtáků na level design. Hradní mapy jsou alespoň pokaždé v trochu jiné variantě. Tu se plížíte za tmy, tu pomáháte s obléháním. Stejně jako v případě Desperados se jedná o krásně kreslené předrenderované mapy. Šetřilo se ovšem i na videích mezi misemi a to tak, že tu nejsou a akční filmeček si vychutnáte pouze ve formě intra a outra.

Herní prostředí působí na tehdejší dobu docela živé a vnímavé. Na větších mapách se často pohybuje značné množství NPC. Některé stráže pendlují ve formaci a nebudou váhat pokusit se vás zastavit. Zato ne každý jednotlivec si bude hrát na hrdinu a radši doběhne pro posily. Nebo se uteče schovat. Civilisté si buďto nadšeně šeptají nebo volají: “páni, Robin Hood!”. Jiní vás zase půjdou bonznout. Občas vám dají dokonce subquest za čtyřlístek, kterým můžete oživit padlého hrdinu. Smrt jednoho zbojníka totiž nemusí nutně znamenat game over. Řadový loupežník nenávratně zemře. Pokud však padne hrdina, můžete ho vrátit zmíněným čtyřlístkem. Když nemáte čtyřlístky, pak je to opravdu konec. Nic vám samozřejmě nebrání loadnout pozici. Můžete také dávat peníze žebrákům, kteří vám za to rádi dají nějaký ten hint, nebo odhalí nepřátele na části mapy.

Je také zajímavé, že ačkoliv v Desperados byl v nastavení místo rozlišení pouze poměr stran a hra se při 16:9 koukatelně roztáhla na fullHD, v Robinovi jsou na výběr 3 rozlišení, přičemž to nejvyšší je 1024x768. Není problém najít postup, jak si pomocí malého zásahu v hex editoru nahodit nějaké vyšší. Škoda jen, že to rozbije menší mapy. Když totiž bude mapa menší než celá zobrazovaná plocha, uvidíte místo předrenderovaného pozadí pouze černou. Možná jsou malé mapy a tento problém v enginu právě tím důvodem, proč nejsou větší rozlišení dostupná normální cestou. Kdo ví.

Pokud vás Legenda Sherwoodu minula, určitě stojí za vyzkoušení. Jedná se o povedenou hru, která nabízí zábavu na více než 15 hodin. Navíc za krásných 8 euro na GOGu. Množství novinek v hratelnosti trochu sráží repetitivnost levelů a malý počet map, ale i mezi jinými hrami stejného žánru commandosovek se jedná o unikátní dílo doplněné drobným managementem základny.