Requiem: Avenging Angel je FPSka z roku 1999, kterou vytvořilo Cyclone Studios. Ve své době v různých herních časopisech sklidila řadu pozitivních hodnocení, nicméně si myslím, že takhle zpětně trochu zapadla a rozhodně to není první hra, na kterou si lidé vzpomenou, když se řeší retro FPSky.
Příběh téhle hry je velice biblický. Začíná tím, jak padlý anděl Lilith sestoupil na zem a vytvořil organizaci jménem The Fallen. Tahle organizace postupně ovládla svět a vytvořila totalitní diktátorský režim, lehce podobný tomu z Half-Life 2 :) Naštěstí se objevil hlavní hrdina - anděl a služebník boha - Malachi. Ten také sestoupí na zem a rozhodne se začít podporovat rebelský odboj proti totalitnímu režimu a svrhnout samotnou Lilith.
Requiem patří do takové té generace stříleček, které se snažily zbavit nálepky "doomovka" a "tupá střílečka", takže kromě střílení se občas vyskytují i nějaké NPC postavy, vedou se rozhovory, dostáváte různé úkoly a sem tam je třeba vyřešit i nějaký ten drobný hlavolam.
A protože je hlavní postava vlastně anděl, má také různé nadpřirozené schopnosti a kouzla. Ve výsledku je to fuk, jak se dělí, protože si stačí jednou klávesou zobrazit tabulku, vybrat myší cokoliv co chcete a víc vás zajímat nemusí. Kouzla se pak nesou v tom duchu, že můžete střílet z ruky blesky, obnovovat si zdraví, oživovat mrtvé (to využijete jen jednou za celou hru), zvýšit si dočasně rychlost a tak dále. Kouzla čerpají manu, která se naštěstí sama dobíjí.
Akční stránka hry však nejsou jen kouzla. Kromě nich jsou tu i běžné zbraně, jako je pistolka, brokovnice, raketomet a pár dalších věcí. Bohužel u některých bossů běžné zbraně nefungují a kouzla jsou to jediné, na co se v takové chvíli můžete spolehnout.
Přiznám se, že mě trochu trápilo ovládání hry. Defaultní rozložení kláves je celkem z prd*ele. Musel jsem si v menu nastavit nějaké normální WASD chození a mnoho dalších věcí. Bohužel tohle nastavení ovládání má hrozné... ovládání... No vážně! Normálně byste čekali, že vyberete funkci, dáte enter a teprve teď zadáte to, co chcete za klávesu, ale místo toho se to nastaví okamžitě. Díky tomu jsem mnohdy omylem nějaké akci nastavil 'enter' a tak podobně. Celkově by se dalo říct, že hlavní menu hry je takové hodně pofiderní a zasloužilo by trochu upravit. Snad někdy vyjde nějaká enhanced verze nebo něco.
Jakmile se ale hlavním menu prokoušete a nastavíte si nějaké normálnější ovládání, tak puf, najednou zjistíte, že Requiem: Avenging Angel je vlastně docela dobrá a zábavná střílečka, kterou jsem si od začátku do konce i užil... Ovšem zároveň má řadu drobností, které hře podle mě trochu škodí. Nic velkého, ale pro úplnost myslím, že by to mělo zaznít.
Takže v bodech:
1) Občas zlobil level design, kdy jsem se třeba zasekl, protože jsem přehlédl ventilační šachtu, nebo najednou po vás hra chtěla něco, co po vás nikdy před tím nechtěla, což vedlo k určitým zmatkům a nutnosti googlit návod.
2) Sem tam haprovala obtížnost, kdy potkáte hromadu nepřátelských vojáků, kteří vám nezkřiví ani vlásek, ale vzápětí se jednomu podaří vás zasáhnout takovým stylem, že vám zredukuje zdraví ze 100 % na 35 %. Občas obtížnost hry vyskakovala v takových zvláštních vlnách. Dohrál jsem celou hru dvakrát, poprvé na easy, podruhé na normal. Rozdíly jsou obrovské - na easy je to většinou procházka růžovým sadem, na normal je to docela tuhé.
3) Rozhovory v téhle hře fungují dost podivně. Chcete-li si promluvit s postavou, zahájíte dialog klávesou E (defaultně), hlavní hrdina pak něco řekne a postava odpoví. Skoro to vypadá, že už proběhl celý rozhovor, ale ne - vy musíte použít E na postavu opakovaně, aby rozhovor pokračoval a postava vám řekla něco důležitého - třeba vám zadala nějaký úkol.
4) Občas se vyskytoval podivný "spawning" nepřátel. Jdete třeba chodbou a najednou se za vámi objeví pět vojáků. He? Ještě před chvílí tam nikdo nebyl! A ani být nemohl, protože je tam start celého levelu... Přišlo mi, že je hra prostě naprogramovaná tak, aby vám občas náhodně za zády nateleportovala skupinku nepřátel, a tím vás trochu pozlobila. Působí to ale spíše hloupě, než zajímavě...
5) Sem tam mi hra crashla nebo jsem se zasekával "o vzduch" a podobné technické psí kusy.
Ok, možná už je tahle recenze trochu příliš negativní... A já nechci, aby vyzněla negativně. Obecně jsem si Requiem: Avenging Angel užil a bavil mě. Hra přináší řadu zajímavých nápadů, akce má flow a dovede vtáhnout, jednotlivá prostředí jsou celkem nápaditá a celkově to není úplně marná věc. Pokud máte rádi FPSky, tak tahle stojí aspoň za zkoušku, když už nic. Prodává se na GOGu i na Steamu. Trochu škoda, že neexistuje nějaký fanouškovský source-port nebo nějaká enhanced verze - hlavně kvůli těm technickým nedokonalostem.











Díky za připomenutí, nějak jsem tuhle pecku z hlavy vytěsnil. Pamatuju si demo z level CD a potom i plnou verzi s českým překladem (dokonce mám i ten origo disk). Tenkrát mě tahle hra bavila víc než Half-Life. Budu muset zase nainstalovat a projít. I po víc jak 20 letech si pamatuju, jak jsem se trápil u toho kouzla oživení (tenkrát návody nebyly, takže metoda pokus-omyl).
Jak teď vyšel ten remastrovany System Shock 2 sem kdesi cosi zahlédl že mají Nightdive zájem i o Requiem…