Half-Life 2 – čas němého hrdiny přišel

Vzpomínám si, jaký byl kolem Half-Life 2 obrovský hype. Neustále se o něm mluvilo, a to jak mezi hráči, tak i ve všech herních médiích. V té době tu byl také velký soupeř Doom 3. Od obou her měli všichni velká očekávání. Tvůrci slibovali, že přijdou s obrovskou technologickou revolucí a jejich dílo bude něčím, co změní chod herních dějin. Žádná ultra mega revoluce sice nenastala, přesto nemalý úspěch zaznamenaly, a i po mnoha letech obě hry vypadají stále hezky a příjemně se hrají.

Kdybychom opravdu měli říct, že tyhle hry spolu soupeřily, a vybrat vítěze, pro celou řadu lidí by tuhle pomyslnou válku vyhrál právě Half-Life 2. A to kvůli tomu, že Doom 3 byl pro mnohé nakonec zklamáním a měl řadu problémů. Kromě doby vydání bych tyhle tituly snad ani nesrovnával, oba totiž přináší něco zcela jiného.

Ale dost řečí a pojďme si Half-Life 2 rozebrat na kousky.

Příběh aneb Orwellovské peklo

Děj Half-Life 2 je značně odlišný od prvního dílu, ačkoliv na něj přímo navazuje a rozšiřuje celé Half-Life (potažmo Portal) lore a univerzum.

Bude to dlouhé vyprávění, takže si radši přineste něco k pití a pohodlně se usaďte. A ano, pro úplnost téhle retro recenze to musím rozebrat celé... :)

První díl Half-Life končí tím, že Gordon Freeman porazil Nihilantha v dimenzi Xen. Poté se objevil zvláštní muž jménem G-man, který má evidentně nadlidské schopnosti manipulace s prostorem i časem. Možná to ani není člověk! G-man nabídl Freemanovi práci, kterou mohl přijmout nebo odmítnout a tím hra končí. Jak se zdá, ve druhém díle je přijata, což znamená, že přijmutí je oficiální kánon.

G-man Gordona Freemana uzavřel do stáze, tedy do bubliny, ve které neběží čas. A probudí ho až téměř o celých dvanáct let později, kdy přišla jeho chvíle.

Když se probudí, zjistí, že se za tu dobu svět hodně změnil. Bohužel, v negativním slova smyslu. Upadl do temné totality jak z románu od Orwella. A co hůř, částečně za to může právě sám Gordon Freeman.

Existuje vesmírná rasa, která si říká Combine. Ta napadá různé dimenze ve vesmíru a zotročuje si je. Nihilanth hlídal portál, který měl zabránit tomu, aby se Combine dostali na Zemi. Ale právě jeho zničením na konci prvního dílu vznikla trhlina, kterou Combine rozšířili a zaútočili. Dobyli lidstvo během sedmi hodin a totálně ho zotročili.

Gordon Freeman se ocitne ve vlaku do města jménem City 17, které leží někde ve východní části Evropy. Když dorazí, vidí děsivý stav, ve kterém se svět ocitnul. Na obrazovkách kolem rozpoznává známou tvář z Black Mesy, Dr. Breena, který je nyní světovým diktátorem a mluvčím Combine.

Gordon také zjistí, že se stal slavným. Zdá se, že o jeho činech v Black Mesa z prvního dílu se hodně mluvilo a stal se postupně legendou. To je také důvod, proč o něj má Combine velký zájem a snaží se jej najít. Naštěstí pro něj ho včas objeví skupina lidí, kteří zorganizovali odboj proti útlaku a totalitě Combine. Tahle organizace - The Resistance - je plná starých známých z Black Mesy, jako je Dr. Kleiner, Eli Vance nebo jeho dcera Alyx Vance. A tak se k nim slavný Gordon Freeman přidá a dají se společně do boje proti Dr. Breenovi a Combine.

Hlavně nenápadně! Ne, aby se Combine o přítomnosti Dr. Gordona dozvěděli. Bohužel, dozví... Když se Freeman společně s Alyx pokouší teleportovat z jedné základny na druhou, stane se menší nehoda a Freeman je teleportován přímo do kanceláře Dr. Breena. Ooopsie :).

Dr. Breen překvapeně vstane a křičí „Kdo jste?! Co tady chcete?!“ Než stihne odpověděl, teleport Freemana zase rychle přemístí pryč. Uf, to bylo o fous. Bohužel se teleport malinko pokazí znovu a Freeman se ocitne v Breenově kanceláři ještě jednou... jen na moment, ale zahlédne, jak Dr. Breen drží v ruce sluchátko telefonu a říká: „Já myslím, že to je skutečně on! Ano... Gordon Freeman!“

Sorry, fakt sorry, musel jsem popsat celou zápletku. Myslím si, že ten příběh je strašně fajn. Je docela dost komplexní a fanoušci dodnes rozebírají každý detail a celé lore na různých diskuzních fórech, na Youtube a prostě všude.

Příběh je stejně jako v prvním díle vyprávěn hrou samotnou. Tj. nejsou tam žádné dlouhé cut-scény, filmečky, obsáhlé deníkové zápisky, co snad musíte sbírat a číst, ani nic takového. Vše se odehrává přímo za běhu a vše vidíte očima hlavního hrdiny. Díky tomu vás to do děje totálně vtáhne a prostě WOW. Hra z roku 2004 a stále to funguje a stále umí pohltit! Ale dost o příběhu. Jdeme dál!

Source engine a hrátky s fyzikou

Hlavním marketingovým tahounem Half-Life 2 byl nový fyzikální engine Source, který měl přinést realistické chování světa. Tenhle trend se začal každopádně objevovat už před Half-Life 2. Prvně jsem to viděl třeba u Max Payne 2 nebo Painkiller. Tyto hry běžely na Havok Engine a už tam jsme mohli vidět, jak se předmět kutálí ze schodů, nebo když strčíme do bedničky, tak se převrátí a tak dále.

Source engine ostatně vychází z Havok engine, protože Valve si část z něj vypůjčili a přidali do něj řadu dalších věcí. Např. určité předměty plavou na hladině vody a jiné se dle hmotnosti potopí. Některé věci hoří (s tím, že doba hoření je daná jejich objemem) a jiné nikoliv. Tím vychytávky enginu zdaleka nekončí. Je tam toho spoustu.

Ještě dnes, po mnoha letech od vydání, je s enginem velká legrace. Současné hry mohou mít daleko propracovanější enginy, ale právě proto, že je to standard, nevyužívá se na maximum jako tehdy. Half-Life 2 se pokoušel zakomponovat hrátky s fyzikou na každém kroku, a hráče podbízel s nimi pracovat. Např. abyste se dostali přes vodu, která je pod elektrickým proudem, musíte do ní naházet sudy a přeskákat po nich. Nebo nemůžete přeběhnout po lávce, protože se pod hmotností Gordona sníží, takže ji musíte vypodložit. A tak dále a tak dále.

K hrátkám s fyzikou v průběhu hry také vyfasujete Gravity gun. Zbraň, kterou si lze cokoliv přitáhnout a hodit. Nepřátelé pak můžete přeseknout letícím kotoučem z cirkulárky nebo poslat jejich směrem pár výbušných sudů. A tropit mnoho dalších prkotin. Byl to tak super nápad, že ho později zkopíroval i samotný Doom.

Hravý design

S fyzikou se pojí něco, co měl i první Half-Life, a to velice živý a hravý design jednotlivých map. Celý průchod hrou se vás tvůrci stále snaží něčím bavit a přinášet stále něco nového.

Je tu třeba mise, kdy se musíte dostat do vzdálené věznice Nova Prospekt. Vyfasujete auto a roadtrip začíná. Čeká vás cesta po dálnicích a plážích a ještě navštívíte různá zajímavá místa na venkově. Cestou narazíte na vesničku, ale ouha, silnice je blokovaná silovým polem. Z domů okolo vyběhnou vojáci Combine! Je to past! Nejdřív přestřelka, pak musíte najít, kam vede kabel napájející silového pole, napájení zničit a zase můžete vyrazit na cestu. Dál narazíte na místo, kde je nutné dostat auto na vysoké molo. Naštěstí je poblíž jeřáb s velkým elektromagnetem. A tak ho vytáhnete nahoru a jede se dál!

Neustále se něco děje a vás to nutí používat hlavu, být vynalézaví a vykoumat, co se po vás chce. Half-Life 2 není tupou střílečkou, ale skutečně je potřeba se občas zamyslet a poradit si s různými problémy. Přesto nedochází k zásekům... Naopak, hra má flow a cesta neustále plyne.

Je tu také celá řada zajímavých prostředí. Cestu po venkově a vězení Nova Prospekt střídá strašidelné město Ravenholm, které je plné zombií. Pak různé doly a jeskyně. Později se ještě jednou podíváme do města City 17 a na konci navštívíme samotnou Citadelu, kde sídlí Dr. Breen.

The Resistance

Díky The Resistance, který se vás na začátku ujme, potkáte na vaší cestě řadu postav. Generace her před Half-Life 2 trpěla často problémy spojenými s postavami, které vás na misích doprovází. Buď měly hrozně špatnou umělou inteligenci - klidně vběhly mezi hromadu nepřátel a nechaly se zabít, nebo se třeba o něco zasekly, zabugovaly a nedalo se s nimi nic dalšího udělat.

Half-Life 2 má řadu charakterů, které rozhodně stojí za to. Nejvíce času budete trávit s Alyx, která má Gordona evidentně ráda. Kromě toho, že je občas vtipná, tak je i schopná. Umí hacknout techniku Combine, dovede vypínat jejich silová pole, otevírat jejich speciální dveře, dostávat se do jejich počítačů a přeprogramovat turrety, aby útočily na nepřátele.

Když vám Alyx vleze do cesty, stačí do ní strčit a ona ustoupí stranou. Není tedy nutné dávat quick load a doufat, že se podruhé nezaseknete.

Později se k vám v rámci odboje přidají nejrůznější vojáci. Kromě toho, že jsem měl u hraní skutečně pocit, že společně děláme něco jako revoluci a snažíme se změnit svět (málokterá hra má skutečně tak autentickou atmosféru), tak spousta těchto vojáků a rebelů je skutečně užitečných. Ale ne nezbytných (sorry, bratři ve zbrani), když náhodou umřou, tak je to fuk, jde to i bez nich.

K tomu přidejme fakt, že Half-Life 2 měl na svou dobu hodně propracované animace postav, včetně jejich tváří. Působí velice realisticky a to na vtažení do děje také pomáhá...

K Half-Life 2 vyšly dva datadisky, které jsou hratelné i samostatně, bez původní hry. (Takže to technicky vzato ani datadisky nejsou).

Episode 1

Episoda 1 navazuje dějově na konec Half-Life 2. Nejsem si jistý, zda můžu její zápletku popsat, neboť je zároveň spoilerem, ale ve zkratce - Gordon s Alyx musí uprchnout z města City 17 a evakuovat co nejvíce lidí. Město totiž bude za krátkou dobu srovnáno se zemí.

Tato epizoda je celkem krátká a přináší jen několik misí ve městě. Většina lokací je celkem nezajímavá (různé stoky, parkoviště, opuštěné budovy), alespoň v porovnání s předchozími lokacemi v původní hře.

Zajímavostí je, že tentokrát je s námi Alyx celou hru, od začátku do konce, jako pevně daný partner, kterého si musíte po očku hlídat, aby neumřel. Naštěstí má obrovskou výdrž a šance, že se tak stane, není příliš velká.

Episoda 2

Zde se s Alyx musíte dostat do lesa The White Forest, ve kterém je základna The Resistance.

Druhá epizoda je, v porovnání s první, značně delší a rozsáhlejší. A přináší nová zajímavá místa. Většinu času budete trávit v přírodě, což znamená lesy, ale třeba také doly nebo jeskyně. Po stránce vizuální je to snad vrchol toho, co Source engine zvládne.

Můžu říct, že je to daleko lepší epizoda, než ta první... A navíc se tam významně posune děj.

Raději však doporučuji se dát mezi těmito epizodami pauzu. Osobně jsem dohrál celý Half-Life 2 a obě epizody na jeden zátah, a po takovém maratonu jsem ke konci Episody 2 už měl Half-Life plné zuby a nebavil mě. :)

Verdikt

Pokud mám Half-Life 2 nějak shrnout - vůbec nestárne a dnes, kdy už je přes patnáct let starý, je stále zábavný, stále chytlavý, vypadá dobře vizuálně, Source engine a fyzika jsou pořád obdivuhodné. Příběh neztratil svou působivost a originalita, s jakou je vyprávěn, dovede vtáhnout i dnes! Bravo!