Clive Barker’s Undying Renewal – hororová střílečka v péči fanoušků

Clive Barker's Undying možná neudělala díru do světa jako prodejní hit a možná není tou nejcitovanější hororovou střílečkou, ale nelze ji upřít mnohé kvality, které ji přinesly ne-li nesmrtelnost, tak alespoň neumírajícnost (vím, děsný slovo) v srdcích jejích fanoušků.

Sám mám tuhle hru už od vydání v roce 2001 moc rád a velice rád se k ní vracím. Však si také pamatuj, kdy jsem naposled setnul kosou upírku Lizbeth jako by to bylo včera. Aha, tak prý nebylo. Pan GOG Galaxy povídá, že 10 let - no jak říkám, srdcovka. Nevíte někdo, co jsem za tu dobu dělal? 😁

Minimálně ale v mých vzpomínkách má Undying svoje pevné místo a proto, když jsem si říkal, že bych si tuto hru chtěl opět zopakovat, mě velmi potěšilo zjištění o existenci fanouškovského modu Undying Renewal. Tenhle balíček úprav o sympatické velikosti necelých 30 MB obsahuje řadu vylepšení, zpříjemňujících hraní nejen na moderních systémech. Přidává renderování přes Vulkan, podporu pro širokoúhlá rozlišení do 4K, multiplayer (a to nejen v kompetitivním režimu, ale i v coopu), obsah, který se nedostal do finální hry, titulky, kruhové menu pro gadgety (podobně jako mají kouzla a zbraně) a další drobné volitelné úpravy hratelnosti. No a pokud lenost je vaše druhé jméno a zároveň máte hru zakoupenou na GOGu, tak si můžete stáhnout už předpřipravený balík se hrou a nainstalovaným patchem přímo odtamtud.

O hře se tu už kdysi rozepsal Pollux, ale dovolím si při této příležitosti sepsat i já svůj stručný pohled na Undying. Pokud by měla být jedna věc, ve které tahle hra skutečně vyniká, pak je to hororová atmosféra jako řemen. Hra ji buduje prakticky od samého začátku už hudebním doprovodem v menu a dlouho vás nenechá vydechnout. Snad až v poslední kapitole, která vezme hráče do prostředí totálně nehororové džungle, jí spadne řetěz. A že se jinak v Udying jde bát! I na několikátý průchod, i když zhruba tuším, co kde přijde, pořád mám v určitých pasážích husinu až na záda.

I příběh zaujme v podstatě hned. Však ho sepsal známý autor hororových povídek Clive Barker, jak ostatně úplný název hry napovídá. Hra se odehrává v jakémsi panském sídle a jeho nejbližším okolí kdesi v Irsku. Hlavní hrdina Patrick Galloway, který vypadá tak trochu jako Ježíš s kapsáčema, a který je profesionálním okultistou (takový Constantine počátku dvacátého století) na pokraji vyhoření, se vydává zpět do rodného Irska na základě dopisu jeho přítele z války Jeremiaha Covenanta. Návrat na rodnou hroudu znamená čelit nejednomu démonu minulosti, ale Jaremiahovi vděčí Patrick za svůj život a obsah dopisu zní skutečně naléhavě.

Po mystickém intru se ocitáte před vstupní branou sídla rodu Covenantů a už samotné uvítání služkou, duchem a znepokojivě šeptajícím Jeremiášem upoutaným na lůžko záhadnou chorobou dává tušit, že tohle všechno nebude jen tak. Zakrátko totiž promluví Colt z levé ruky a postupně další konvenční i magické zbraně. Například dvouhlavňová brokovnice, kterou je možné střílet i z obou komor najednou (poklona Doomovi?), prokletá kosa, nebo tibetský polo-živý kanón vrhající ledové koule. V pravé ruce jsou pak připravená kouzla. Například blesky, které v komunitním patchi prošly výraznou změnou. Původně šlo totiž střílet jen samostatný výboj. Teď ale je možné bouřit kontinuálně ála Dark Sidious. Nebo moje nejoblíbenější Skull Storm, což je vlastně magický raketomet, kterým vrháte řechtající se výbušné lebky. A ano, čtete správně. Hlavní hrdina je levák a i když se jedná spíše o berličku pro korespondující umístění tlačítek na myši, jedná se dle mého o celkem zajímavou raritu.

Další neobvyklou zajímavostí je koridorový level design, který se trochu snaží tvářit jako by se postupně otevíral ve stylu metriodvanie. Zdání ale klame. Hra vás téměř nikdy nenechá chodit nikam, kde vás nechce. A stane-li se tak, je to proto, aby ty vlezlejší odměnila posilovačem kouzel, zvětšením kapacity many, či jiným užitečným předmětem. Někdy dobře schovaným, jindy po zásluze vybojovaným.

Patrick na cestě za odhalením tajemství kletby Covenantovy rodiny celé sídlo důkladně prošmejdí křížem krážem. Na spoustu míst se podívá hned několikrát, ale nemusíte se bát, že by hra byla jen o zdlouhavém chození po chodbách starobylého panství. Čekají vás katakomby, zřícenina kláštera, na jehož někdejší slávu se podíváte i v rámci cesty do minulosti, pirátské doupě, nebo třeba pekelnou dimenzi Oneiros. Velmi důležitým vypravěčským prvkem je také Patrickův deník, kam postupně přibývají zápisy hlavního hrdiny, popis nalezených předmětů, sesbírané deníky a dopisy jiných postav a další drobnosti, které pomáhají budovat svět kolem vás a rozhodně stojí za to, si je číst.

Po grafické stránce se dá říct, že hra nezestárla nijak špatně. Je sice pravda, že naprosté většině postav by prospělo více polygonů (paradoxně nejlíp vyvedený vypadá hlavní protagonista, kterého si zase tolik neprohlédnete) a přirozenější animace, ale je to vše stále dobře koukatelné a funkční. Hudebním doprovodem hra poměrně šetří a často nechává jen ticho a ambientní zvuky, kde můžete naslouchat šramocení v potemnělých chodbách panství a vytí krvelačných nestvůr. Ale i kdyby nic jiného, tak ta hudba v menu zní prostě mocně.

Celkově můžu Clive Barker’s Undying jedině doporučit. Jedná se o střílečku s unikátní atmosférou, která by se dala krájet motorovkou a v kombinaci s komunitním Renewal modem si ji můžete vychutnat v té nejlepší a nejstabilnější možné podobě. V době psaní článku navíc stála na GOGu symbolických 59 Kč, přičemž ani 119 korun za plnou cenu je za tento kousek pořád více než dobrý kauf.