Dočteno: I’m Too Young To Die – Ultimátní průvodce střílečkami 1992-2002

Volejte sláva a 3Dny se radujte! Konečně jsem dočetl publikaci I’m Too Young To Die – Ultimátní průvodce střílečkami 1992-2002, což je český překlad anglického originálu I'm Too Young To Die: The Ultimate Guide to First-Person Shooters od nakladatelství Bitmap Books. A teď vám o ní něco krátkého povím. Skutečně krátkého, protože vlastně není moc, o čem psát, ta kniha je tím, čím je...

...v kterémžto banálně kryptickém sdělení se skrývá ten prostý fakt, že jde o knihu žánru "coffee table book", což nemá přesný český překlad, ale řekněme, že jde o vizuálně atraktivní publikaci určenou k listování, ne přímo ke čtení. Prostě taková kniha na parádu, případně vhodný odrazový můstek pro konverzaci s návštěvou.

Tím nijak nesnižuji její hodnotu, jen chci naznačit, že kdo očekává informacemi naditou a rozhovory přetékající studnici poznání ve stylu Umění klasických adventur - Historie point-and-click her, bude zklamán. Texty v FPS knize jsou stručnější a povrchnější, mnohdy téměř až nedostatečné - občas jsem měl dojem, že kdybych o dané hře nevěděl své, tak bych na základě popisu nechápavě tápal.

Rozhovorů je v publikaci jen hrstka, něco přes deset, zbytek obsahu zaujímá výčet her z deklarovaného období prokládaný celostránkovými screenshoty. Plus samozřejmě předmluva, o kterou se postaral legendární kníže pekel a magistr deathmatche John Romero, a doslov, který sepsal jen o chloupek v impově chřípí méně legendární Jan "Bludr" Modrák. (V obou případech platí, že jde o nejčtivější texty v knize.)

Obsah se tedy obtížně vstřebává "lineárně", čtením stránky po stránce, nejlepší je knihou listovat, případně si jí kouskovat po stravitelných, několikastránkových soustech.

V čem má kniha nespornou hodnotu je právě ono zmapování "na jednom místě", kdy jí fanda žánru může použít jako referenční bod, načerpat z ní inspiraci, případně si z ní rovnou udělat odškrtávací seznam - i když hraní některých titulů nedoporučuje ani autor, a na základě letmých zkušeností bych je nedoporučil ani já :) Samozřejmě je tam Doom, Quake, Duke Nukem 3D a pár podobně zlatých ikon… a jsou obalené v hromadě her, o kterých je lepší jen číst.

(Postupem času se mi "udělal názor", že co se právě FPS stříleček týče, jen máloco z devadesátých let stojí za to hrát. Nebo lépe, pomyslné nůžky se postupem času ještě více rozevřely - legendy zůstaly legendami, jejich pověst nabyla na síle a po stránce hratelnosti zestárly jen málo, zatímco tehdejší béčkové tituly zub času rozšmelcoval k nehratelnosti.)

Vyloženě subjektivní kritika jde za formátem a použitým fontem. Jak vidíte z fotek, kniha je nezvykle nízká a široká, to aby screenshoty z her mohly obsadit celé stránky. Ve spojení s hmotností atakující tři kilogramy to z ní dělá kousek gaučově téměř nepoužitelný, vlastně je tím dále podtržena ona kategorie "coffee table book". Opravdu se to čte lépe u stolu. A font? Z nějakého důvodu je použité neproporcionální (monospace) písmo, což nechápu - zabírá extrémně místa, které by bývalo bylo lépe vyplnit delšími texty, a blbě se mi čte. Ani jedno vám vadit nemusí, ale já jsem z toho radost neměl.

Koupit či nekoupit? Zatímco např. Umění klasických adventur či 50 LET VIDEOHER a O hrách a lidech bych obecně doporučil každému nadšenci do historie počítačových her, I’m Too Young To Die ocení jen ortodoxní fanda žánru, pro všechny ostatní to bude kvůli nemalé ceně spíše drahý špás. Pro mě coby samozvaného amatérského digitálního archeologa (nevalných kvalit) je to příliš povrchní, potřeboval bych texty jdoucí více do hloubky a např. více popisující technické rozdíly mezi enginy. Naopak pro laika, který v žánru nemá přehled, může být rychlý sled her matoucí.

Ale jako artefakt do poličky je to krásné, o tom se přít samozřejmě nebudu! ;) Kniha I'm Too Young To Die - Ultimátní průvodce střílečkami 1992-2002 je k zakoupení na xzone.cz, a nedávno vyšlo v překladu její pokračování Hurt Me Plenty - Ultimátní průvodce střílečkami 2003-2010.

Mno, a já abych si objednal ty blizzárdy!