Nedávno jsem tu zrecenzoval Prehistorik 2, což vede k otázce, proč jsem přeskočil jedničku. Inu, jsou hry, které tak nějak diplomaticky odmítám hrát, protože mi tak nějak nejdou a hovorům o nich se raději takticky vyhýbám. Je tu třeba Tomb Raider 3, strategie obecně nebo třeba právě první Prehistorik.
Jeden ze čtenářů ale trval na tom, že recenzi na první Prehistorik strašně moc chce a já jeho smutným očím nemohl říct ne. Tak doufám, že si to přečte a pořádně užije. Ne jako ten jeden čtenář, který ze mě roky doloval recenzi na Time to Kill, ale když vyšla, tak najednou neobdržela ani jeden komentář :)
Mimochodem, jsem trochu zmaten z toho, jestli je úspěšnější první nebo druhý díl. Já jsem vždycky měl za to, že všichni hráli hlavně a jenom ten druhý, ovšem spousta lidí mi pak říkala, že během jejich dětských let spíše frčel ten první. No, těžko říct...
První díl vyšel v roce 1991 a stojí za ním Titus. Ne, nemyslím toho římského císaře, ale společnost Titus Interactive. Ano, ta společnost, co má jako maskota lišáka Tituse.
Celá hra se odehrává v pravěku (šok!) a hlavním hrdinou je pračlověk, který musí sehnat jídlo pro svou rodinu. Hlavní hrdina tedy musí projít sedm levelů, přičemž polovina z nich jsou jen souboje s bossy. To také znamená, že celá hra je docela krátká.
Hlavní hrdina jako typický pračlověk řeší všechny své problémy tak, že něco něčím majzne po hlavě. Jako musím uznat, že takové řešení má určitě něco do sebe... Jednotlivé levely jsou plné různých nepřátel - medvědi, dinosauři, tučňáci a další různá jiná havěť. Vy je všechny musíte ubít kyjem nebo sekeromlatem, což je tedy docela pracné, takže se připravte, že budete neustále dlachnit mezerník. Jakmile daný protivník ztratí sílu a padne na zem, musíte se ho dotknout, což vám dá jídlo.
Jídlo také můžete sbírat v jeskyních. Ovšem je potřeba si dávat pozor, jelikož jeskyně jsou plné pavouků (ti nejdou zabít), netopýrů (ti zabít jdou) a ohňů, které musíte přeskočit (ve 2D logice bohužel ohniště nejde prostě jen tak obejít).
Je Prehistorik těžká hra? Inu... ano, je. Dokonce natolik, že jsem ji dohrál jen do půlky. V druhé půli jsem to vzdal a zbytek prošel s cheatem na nesmrtelnost. Sorry :) (Jak se během hraní ukázalo, nesmrtelnost nechrání před věcmi, co dávají "instant kill".)
Obtížnost je šílená. Téměř každý pixel na obrazovce vám dává damage a na mnoho místech je opravdu téměř nemožné se damage vyhnout. Hlavní hrdina neskáče příliš dobře a málo kdy se vám podaří přeskočit oheň nebo se vyhnout pavoukovi, aniž byste ztratili půlku zdraví.
Nepřátelé se na rozdíl od dvojky nespawnují nekonečně, což je dobrá zpráva. Je jich ale hodně. Tuhle vyjde dinosaurus z jeskyně, ubijete ho, hned po něm vyleze další, takže ho také majznete po hlavě a následně je tu třetí... A pokud jeden vyleze z jeskyně před vámi a druhý z jeskyně za vámi, tak jste obklíčeni.
Co je to vůbec za blbost, že v té hře jsou dinosauři? Dinosauři vyhynuli před 66 milióny lety. První primáti se objevili před 55 milióny lety a první lidi dokonce před 2.8 milióny lety. Člověk a dinosauři nikdy nežili na planetě ve stejnou dobu. Když se tedy nepočítá ten druh dinosaurů, ze kterých se evolučně vyvinuli dnešní ptáci.
Ve hře také neexistuje plynulý scrolling. Místo toho, aby byla kamera ukotvena přímo na vás, to funguje tak, že se dotknete kraje obrazovky a přesunete se instantně jinam. Tohle technologické omezení se dá pochopit s ohledem na rok 1991, ale je to nefér v tom ohledu, že jestli na další obrazovce stojí třeba medvěd úplně vlevo, tak při přesunu zaparkujete přímo do něj. Čili další damage.
V jednotlivých levelech jsou také dvě poměrně otravné pasáže. Jedna je takový malý platforming, kdy třeba narazíte na řeku, nad kterou poletují dvě plošinky. Jedna docela pomalu, druhá rychle. Vy musíte vypočítat přeskok tak šikovně, abyste se dostali na druhou stranu a nezahučeli do vody. Ovšem to se snadněji řekne, než udělá. Stačí se vody dotknout jen na jeden pixel, aby to byla instantní smrt.
Druhá pasáž je o tom, že narazíte na balónek a s ním musíte přeletět řeku, ze které skáčou agresivní ryby. Nebo najdete paraglide a s ním musíte... vlastně to samé co před tím s balónky.
V jednotlivých levelech jsou také sekce, které vás nepustí dál, dokud nebudete mít nasbíráno dostatek jídla. Když nemáte, bude tam nápis "NOT ENOUGH FOOD". Vy se tedy musíte vrátit a prozkoumat každou jeskyni a pečlivě sebrat cokoliv, co se dá sníst. Někdy se tedy vrátit úplně nejde, protože jste třeba seskočili z vysoké plošinky níže a už na ni zpět nedoskočíte.
Je také poněkud nepříjemné to, že ve hře máte omezený čas. Když vám dojde, tak ztrácíte jeden život. Vy tedy musíte projít jednotlivé levely rychle. To je trochu v rozporu - hra zároveň po vás chce, abyste byli velice rychlí a pohli si, ale zároveň po vás vyžaduje pečlivé prozkoumávání jeskyní a hledání jídla, jinak NOT ENOUGH FOOD. Hodně štěstí!
Mimochodem, hra se nijak nedá ukládat - není tu žádný save/load systém. Nejsou tu ani passwords a nic. Vy musíte celou hru dohrát od začátku do konce naráz. A když nastane game over, tak prostě game over. Je to skoro takové Dark Souls mezi pravěkými skákačkami.
Jako takhle... já proti Prehistorikovi nic nemám. Velký respekt pro tuhle věc. Už jen s ohledem na její historickou hodnotu. Není ale moc vhodná pro dnešního hráče - maximálně tak na chvilkovou zkoušku, aby prozkoumal, jak hry vypadaly začátkem devadesátek.
Jo, vždy to byla ta jednička. Dvojku jsem hrál málo a vůbec mě nebavila, ani se mi nelíbila. Jednička je jednička. Na tu dvojka prostě nemá. Ani nemám chuť si tu dvojku zahrát.
Na téhle hře byla veliká nevýhoda poněkud toporné ovládání, reakce na stisk kláves podle mne nebyla dost rychlá, minimálně vzhledem k až zběsilému tempu hry. Vždycky si vzpomenu na frustraci AVGN z těžkých plošinovek pro NES.
Nicméně pořád lepší než podobné pokusy pro 8bitové Atari, např. Jaskiniowiec.
Prehistorik II se mi hrál podstatně lépe, už jen kvůli lepším reakcím na ovládání.
Hm, já jsem nebyl velký fanoušek ani jednoho z dílů, ale, nevím proč, z těhle dvou her mě víc bavila jednička. Mrzí mě, že se ke mně Prehistoriky dostaly až v době, kdy jsem měl 486. Kdyby to bylo ještě v době, kdy jsem měl PC/XT s CGA kartou, tak bych k němu (tedy k prvnímu dílu) přilnul určitě víc.
Popsal jsi to výstižně a jsem za to rád, protože pro hodně lidí je Prehistorik modla, přitom podle mě strašně přeceňovaná a hlavně špatná hra. Tak jsem rád, že kritika zazněla.
Špatná fyzika skoků i mlácení kyjem a ještě navíc ta nekompromisní a nefér obtížnost, například při posunování obrazu. V té době byl už Mario retro, ale všechny tyto prvky měl zmáknuté mnohem líp.
Si zkus něco zahrát na ZX Spectru. Tam je těžká obtížnost u drtivé většiny her standard. Bez „pouků“ se většina her nedá dohrát.
Dark souls je proti starejm hrám čajíček, bonfire každých pár metrů.. dokonce i v DS1 je jich dost na to, aby ta hra byla ve srovnání třeba se zmíněným prehistorikem prakticky nulově obtížná :-)
Urcite se parila vic jednicka nez dvojka, alespon ja tu zkusenost mam. Byla to tezka hra, osobne jsem.ji nedohral, ale kamaradka ano a koukali jsme na to s obdivem, obzvlast to skakani byl problem.
Jo, to je na týhle hře zajímavý. To byla jedna z mála her, kterou běžně hrály holky.
A přitom měly hrát Jill of the jungle. :-)
Hezky jsem si zavzpomínal, a musím říci, že nemám mezi oběma díly vyloženého favorita, nicméně první díl jsem po nesčetných pokusech byl schopen dohrát, u toho druhého se mi to nikdy nepodařilo, tam pro mě byl první „zimní“ level konečná. To, že byla hra v jistých momentech neférová je asi pravda, ale upřímně, která hra z ranách 90. let taková nebyla.
Tak abych tu trochu názorově vyrovnal diskusi, tak mně osobně teprve před cca 7 lety docvaknulo, že když se hra, co jsem za mlada pořád hrál jmenuje „Prehistorik 2“, tak vlastně nejspíš existuje i jednička a zkusil jsem ji taky.
Nicméně.. i když má lepší to,že má konečné množství nepřátel, tak se stejně spawnují tak deb*lně, a to posouvání po obrazovkách je tak tragické, že je za mně ta dvojka stejně lepší.
Ale co si budem.. ta úroveň frustrace je vlastně u obou dílů dosti podobně vysoká. Co si pamatuju, tak v dřevních dobách jsem i toho prehistorika dvojku dohrál nejdál do rudého lesa,a nikdy nikam dál.. a i to se mi podařilo snad jen jednou.
Hru jako takovou jsem měl docela rád, ale stejně tak jsem ji i nesnášel.. ta schopnost, či spíše tendence, spawnout potvory dva pixely před prehistorika je prostě neomluvitelná.
Hrál jsem jen jedničku a nedostal se skoro nikam. Obtížnost mě nebavila. A protože byly k dispozici pro mě zajímavější hry, nebyl důvod se trápit.
Já měl jiné favority. Ale měl jsem rád podobnou hru Chuck Rock
I must be one of the few people who liked this one more than the 2. Yes, graphics and scrolling are very blocky, but the game has the advantage of simplicity. A clear direction, controls very easy to understand, no risk to get lost in a complex map or in a myriad of secret places like in Prehistorik 2. Also, the ring levels with the music of “Rocky” were a nice touch.
Was it so difficult? This is one of the very few arcades l managed to win as a kid, where I was never able to finish Prehistorik 2, or Blues Brothers, or Another World. Maybe this game was just very fit for me.
Prvého Prehistorika som hrával v 94/95, ako krpec som ho nedohral. Dvojka sa ku mne dostala neskôr, tá sa mi moc nepáčila.
Včera som si, pri príležitosti tohoto článku a Artefaktu, jednotku po pár rokoch znovu zahral. Na prvý pokus som ju dohral za cca 20 minút, na konci mi ostalo 9 životov.