Zabalen v nevábné krabici vyložené letáky z Lídlu schovával se tmavě šedý Playstation (PSX)! Sbírka se tak opět rozrůstá a já opět dumám nad kapacitou úložného prostoru v bytě a nenacházím řešení! Ale ono se tam pár kousků ještě vejde…

Spolu s konzolí dorazily dva gamepady, paměťová karta a hrstka originálních i, ehm, záložních her. I když originálky čítají takové zásadní staré hry, jako jsou Grand Turismo či Tekken, enormní koncentrace škrábanců na plackách mi hraní spolehlivě znemožnila. Záložní kopie hry Driver a jakési Formule ovšem jedou bez problémů a já tak mohl na vlastní kůži okusit grafickou sílu pokořitele Segy a Nintenda! A co teprve ten mocný Force Feedback. Pravda, vzhledem ke stáří ovladač aktuální situaci na obrazovce příliš zdatně nereflektuje a vrní tak nějak z principu. Ale i tak!

Díky oné funkční originálce s formulí jsem navíc ozkoušel funkčnost jiné konzole, a to PSone, zmenšené sestřičky původní PSX. Takže teď mám Playstationy dva a nemám co hrát. První výlet na aukro dopadl slušně, ovšem nečekám, že by nějaká hra stihla do víkendu dorazit. Ač je PSX čipované, jak z textu již vyplynulo, nedaří se mi žádnou novou „záložní kopii“ vytvořit. Kýho výra, kde dělám chybu? Snad je to v médiích a Verbatim si povedou lépe, než TraxData. Jestli je v tom nějaký speciální fígl, rád se poučím.

A jako obvykle: máte doporučení na opravdu zásadní PSX tituly, které bych neměl minout?

A na závěr klasický citát:

  • Attention, whoever you are. This channel is reserved for emergency calls only.
  • John McClane: No fucking shit, lady. Do I sound like I’m ordering a pizza?