PC XT, část první: inventura

Čím víc zajímavých strojů ve své skromné sbírce opečovávám, tím víc je mě jasné, že mou neoblíbenější platformou vždy bude klasické IBM PC kompatibilní. Nudné, šedivé, obyčejné a ničím nezajímavé. Písíčko, kterým drtivá většina nadšenců do starých počítačů nepokrytě opovrhuje. Ale co naplat, člověk si nevybírá, na PC jsem začal a také na něm nejspíš skončím.

Proto se tak rád hrabu v těch třiosmšestkách, pentiích, kášestkách a vůbec šrotu, který většina z vás bez skrupulí vyhazuje do kontejneru. Tuhle něco přetaktuju, támhle nacpu 3dfx Voodoo, tady seženu výkonnější procesor do oblíbené základní desky. Ale jak psal někde na fóru Logout, je to vlastně pořád stejné. Nacpu karty do slotů, nahodím, podle pípání a podezřelého chování eliminuji případné chyby a hotovo, počítač běží. Sem tam se sice vyloupne chybka zákeřnější, ale léta zkušeností a zásoba náhradních dílů udělají své. Není možné, aby během jednoho odpoledne nebylo vše problémové vyřešeno.

Rozhodně to nejde srovnat s vylepšováním Amigy 600, do kterého jsem se pustil před pár lety. To byl pro mě úplně nový svět, bylo třeba zjistit kopu informací, přečíst stohy textů a sem tam ze sebe někde udělat lamu. A jak se zdá, tohle tápání ve tmě mi trochu schází, proto jsem se rozhodl to celé podniknout znovu, tentokrát ovšem s platformou mě o chlup bližší...

Takže ano, složím si další PC, ale ne ledajaké! Vrátím se téměř k absolutním kořenům platformy a pokusím se poskládat funkční a použitelné XTčko. Garantuji vám, že to zdaleka není taková legrace, jak se na první pohled zdá. Těch ale a ouha je tam možná ještě víc, než u výše zmíněné Amigy. Ale nepředbíhejme, nejprve nás čeká krátký výlet do historie.

Na začátku mého prvního XTčkového ublognutí bych chtěl ještě poděkovat autorům webů 8bity.cz a archeocomp.blogspot.cz, jejich nadšení do stavby XTčka mě přimělo se o něco podobného pokusit též. Na rozdíl od obou pánů jsem ale zoufale nevzdělaný, věci neznalý a celkově levý, tudíž očekávejte zvýšenou míru chyb, nepřesností, failů, požárů, výbuchů a zábavných selhání! ;)

Předchůdce dnešních nudných šedivých krabic spatřil světlo světa roku 1981.

• Srdcem počítače IBM PC 5150 byl procesor Intel 8088 na 4.77 MHz.
• Operační paměť se pohybovala v rozmezí 16kB až 256kB.
• O výstup na monitor se starala grafická karta CGA či MDA.
• Jako hlavní paměťové médium sloužily 5.25 diskety.

Kdo si objednal konfiguraci bez datového úložiště, mohl k původnímu IBM PC připojit vlastní kazeťák. Megaloman požadující plných 256kB operační paměti musel oželet tři rozšiřující sloty - paměť byla instalována coby 64kB přímo na základní desce a dalších 3x 64kB na rozšiřujících kartách. Vizionář, který trval na pevném disku, si mohl přiobjednat IBM 5161 Expansion Chassis obsahující znamenitý 10MB disk, další rozšiřující sloty a samostatný napájecí zdroj - zdroj počítače by totiž tuto bestii neutáhl. Ostrouhali především fanoušci libých tónů - z PC speakeru se toho nikdy moc vyloudit nedalo.

Počítač IBM PC XT, označovaný také jako model 5160, byl přímým nástupcem modelu 5150. Základní konfigurace je na první pohled v podstatě stejná, pod kapotou ovšem nalezeme řadu vylepšení. Počet rozšiřujících slotů (8bit ISA) se zvedl na 8 a počítač byl už v základní konfiguraci vybaven desetimegabajtovým harddiskem (později byly ale opět prodávány i modely vybavené jen disketovkou). Procesor je stejný, ale operační paměť velikosti 256kB mohla být instalována přímo na základní desce, pozdější modely byly rozšiřitelné dokonce na 640kB. Grafické a zvukové možnost sice zůstaly v základní konfiguraci beze změny, brzy ale začaly být dostupné rozšířující karty podporující EGA standard a audiofilové si např. mohli od roku 1987 pořídit zvukovou kartu AdLib.

Hotovo. Povrchní, nepřesnou a zavádějící lekci historie máme za sebou, přejděme do současnosti. Jak jsem se obával, sehnat základní desku pro XTčko není sranda, ale nakonec se zadařilo a jeden kousek by měl být na cestě. Bohužel netuším, jak je na tom s funkčností, může se stát, že jsem vyhodil peníze za vkusnou dekoraci na zeď. Držte palce.

Probráním svých zásob jsem zjistil, že většina ISA karet, co mám, jsou klasické 16bitové použitelné od 286ky výše. Poznáte je snadno, mají delší plus kratší kousek. Karty 8bitové použitelné pro XTčko mají jen ten první delší kousek. Aby to nebylo tak jednoduché - může se stát, že karta 16bitová je navržená tak, aby fungovala (byť třeba omezeně) i v 8bitovém slotu.

Nakonec jsem slíděním po aukru a krabicích ulovil tři rozšiřující karty vhodné pro mé plány k ovládnutí světa. Dvě karty jsou obyčejné se sériovými a paralelními porty, třetí karta je ale podstatně zajímavější. Jde totiž o 8bitovou VGA kartu, konkrétně model Video Seven (V7) VEGA VGA, rok výroby 1988. Díky ní mám vyřešený první velký problém, tedy připojení XTčka k monitoru. Staré EGA/CGA karty mají totiž jiný konektor, na moderní LCD monitory je nepřipojíte a prostým drátováním se zredukovat nedají.

Dalšími zásadními problémy jsou:

• Klávesnice - klasická AT klávesnice sice používá stejný konektor, s XT klávesnicí ale kompatibilní není. Takže buď musím sehnat klávesnici univerzální, která umí mezi XT / AT přepínat, nebo klávesnici určenou přímo pro XT.
• Datové úložiště - nemám zatím úplně jasno, jak je to s disketovkami (mám v šuplíku i staré 5.25) a jejich použitelností s 16bitovými radiči, ale že IDE disk pomocí toho řadiče nepřipojím, je jisté. Starý MFM disk a řadič určitě shánět nebudu, na používání prastarých pevných disků jsem zanevřel. Tady asi bude muset nastoupit některé z moderních řešení, ideálně ve spojení s CompactFlash kartou, ale netuším, jak moc bude potřebný hardware dostupný. Uvidíme :)
• Bedna - zatím nemám nic, kam bych XTčko umístil a nejsem si úplně jistý, jestli si deska sedne do klasické AT skříně.

Jak vidíte, nemám toho zatím moc a mé plány jsou smělé, uvidíme, kudy se cesty mé budou dále ubírat. Pokud ale bude fungovat objednaná základní deska, měl by být zdravý základ připraven k použití :)