Retrodilema aneb Jak na přenos souborů mezi MS-DOSem a moderním systémem přes USB flash

Znáte to, seženete si nějakou tu retro mašinu, na které si chcete užívat zlatých časů DOSové éry hraním tehdejších her, provozováním různých VisiCalců, či jiných programů a řešíte jedno důležité dilema - jak to udělat, abych mohl tahat soubory z primárního počítače do retro mašiny, případně naopak.

Pozor: aby nedošlo ke zmatení - mám na mysli retromašinu novější, tedy vybavenou USB porty. Nebavíme se tedy o 486kách, ale o druhé polovině devadesátých let, tedy přibližně o Pentiích 2, K6kách a výše.

Univerzálním způsobem bude nejspíš instalace FreeDOSu, což je odnož, kterou banda pilných chlapíků vyvíjí do dnešních dnů (za což jsem jim neskonale vděčný). Kompatibilita s MS-DOSem je téměř stoprocentní, tak co řešit, že. Bohužel na některých konfiguracích dochází k problémům při provozování Windows 3.11, což je zrovna pro mě nepostradatelný kousek softwaru. Není to však jediná věc, která by mi vadila. Ačkoliv je FreeDOS přeci jen DOS, jeho poslední verze vyšla v prosinci 2016, což zrovna moc retro není. To i první verze Windows 10 je starší. Je to sice jakýsi detail, ale mně osobně vadí. Pokud tento problém nemáte, jste šťastný člověk a s klidem můžete FreeDOS nainstalovat. Má v sobě podporu pro FAT32, takže stačí sehnat vhodný ovladač pro USB Mass Storage a můžete vesele přesouvat soubory tam a zpět. Vy ostatní, kteří máte stejný problém jako já pokračujte ve čtení, neboť i pro vás mám ještě nějaké to řešení.

Jsme v momentě, kdy máme jasno - na svém počítači chceme provozovat MS-DOS. Zásadním zádrhelem je v tomto případě fakt, že samotný oficiálně distribuovaný MS-DOS jako takový nenabízí podporu pro FAT32. Obsah vaší USB klíčenky si na něm tedy nepřečtete. Jinak je tomu však v případě MS-DOSu 7.1, který pohání všem známý Windows 98 SE. Tato verze oken umožňuje upravit CONFIG.SYS takovým stylem, že při spuštění počítače je spuštěn pouze DOS. Rozhraní Windows poté spustíte příkazem win. Co tímto chci říct - Windows 98 SE podporuje USB Flash disky a stejně tak FAT32. Vaše soubory tedy přenesete standardně ve Windows a po příštím spuštění DOSu s nimi můžete operovat. Stejně tak je tomu i v opačném případě - soubory, které vytváříte v rozhraní DOSu jsou přístupné z Windows, tudíž je odtud můžete nahrát na svou flashku. Toto řešení je mnohem více retro, než to předchozí, ale mě stále nevyhovuje, neboť se mi zdá takové hybridní. Jedná se totiž spíš o Windows, než o DOS. Ještě ke všemu to není taková ta klasika, neboť MS-DOS 7.1 je ve Windows 98 skryt a je to tedy něco, co se nikdy nijak zvlášť nepoužívalo. O předchozích verzích se něco takového rozhodně říct nedá.

Ačkoliv byl MS-DOS 7.1 oficiálně dostupný pouze v rámci Windows 98, jistá skupinka šikovných čínských hackerů jej z nich extrahovala a udělala z něj samostatný produkt. Když pominu ilegalitu tohoto kroku, hlodá mi v hlavě také myšlenka, jestli je tento produkt tak úplně OK. Přeci jen, nepublikoval jej Microsoft, ale neznámá partička kdesi z Číny. Abych tuto pofiderní verzi pouze nehanil, tak musím říct, že má moc kvalitně zpracovaný instalační program :).

Nyní se již dostáváme k opravdovému retru, a to k situaci, že chceme provozovat opravdový nefalšovaný MS-DOS, který v 80. a 90. letech kraloval domácím počítačům. Něco jako FAT32, nebo podporu dlouhých názvů bychom zde hledali jen těžko. Záruka, že nám pojede vše, co jsme kdysi provozovali je oproti předchozím řešením stoprocentní. Tímto se však vracíme na úvod článku a to k tomu, jak přenášet mezi DOSem a moderním počítačem soubory. Předchozí řešení to měla vcelku jednoduché, sehnat ovladač pro USB úložiště, v případě Windows 98 ani to ne. Tady nám ale ovladač nepomůže, nepodpora novějšího souborového systému je totiž zásadní.

Jelikož jsem si ze všech možných variant, jak to udělat, abych měl na počítači DOS vybral právě tu poslední, musel jsem přepnout mozek na vyšší frekvenci a vymyslet nějaký fígl, jak nedostatky MS-DOSu ve verzi 1.25 až 6.22 obejít. Sice mi to trvalo, ale na něco jsem přišel. Řešením je nabootování počítače z flashky, na níž je nainstalován FreeDOS.

Mé podmínky to splňuje - provozuji retro systém a k přenosu souborů používám systém novější, vše je tedy ou kej. V následujícím návodu se vám pokusím detailně popsat, jak dosáhnout stejného výsledku, jakého jsem dosáhl já.

Na úvod si ujasníme jednu podstatnou věc, a tou je podpora bootování z USB disku. Pokud vaše retro mašina tuto podporu má, přeskočte rovnou ke kroku 3. Pokud však váš počítač toto neumožňuje stejně tak, jako moje Vectra, budete muset návod absolvovat celý.

Krok 1 - Stažení PloP Boot Manageru

Ačkoliv váš BIOS nepodporuje bootování z USB, existuje software, který to vaší stařičké mašině umožní. Jmenuje se PloP Boot Manager. Potřebný soubor stáhnete z této adresy: https://download.plop.at/files/bootmngr/plpbt-5.0.15.zip.

Archiv extrahujte kam chcete a prohlédněte si jeho obsah. Je zde mnoho souborů, nás však bude zajímat pouze jediný - plpbt.img v případě, že budeme zapisovat na disketu, plpbt.iso pro případ, že použijeme CD.

Plpbt.img - jediný soubor, který nás bude zajímat

Krok 2 - Zápis obrazu na disketu/CD

Následující krok spočívá v zapsání obrazu na disketu. Nyní záleží na tom, v jakém systému budeme obraz zapisovat.

V případě Linuxu použijeme vestavěný nástroj dd ve formě zápisu "dd if=plpbt.img of=/dev/fd0".

Pro DOS vydal autor PloPu utilitu DISKIMG.COM, kterou spustíme jako "diskimg -d a -w plpbt.img".

Pokud máte Windows, tak stejně jako já stáhnete a použijete nástroj RawWrite. Program sám detekuje disketovou mechaniku a na nás je pouze výběr obrazu diskety a kliknutí na tlačítko Write.

Co se varianty s CD týče, ve svém programu vypálíte plpbt.iso jako obraz disku.

Zápis obrazu PloPu na disketu v programu RawWrite.

Krok 3 - Vytvoření bootovatelného flash disku s FreeDOSem

Nyní se dostáváme k tvorbě bootovatelné klíčenky s FreeDOSem. K tomuto úkonu použijeme nástroj Rufus, který se přinejmenším mně velice osvědčil. Práce s programem je velice jednoduchá, jediné, co musíme udělat je zvolení flashky, na kterou budeme instalovat a v nabídce "Výběr boot" zvolit položku FreeDOS. Poté stačí kliknout na START a vyčkat na dokončení procesu.

V této fázi si doporučuji sehnat kopii VC, či jiného souborového manažera a hodit ji na právě vytvořenou bootovatelnou flashku, bude se hodit.

• Ve Windows 8.1 a nižších je k dispozici i položka MS-DOS, ten je však pro tyto účely nevhodný, proto jej nevolte.
• V případě, že používáte Linux vyzkoušejte nástroj UNetBootIn.

Nastavení programu Rufus pro vytvoření bootovatelné flashky s FreeDOSem.

Krok 4 - Kontrola pořadí bootování

Disketu (/CD) s PloPem máme připravenou, stejně tak flashku s FreeDOSem. Ještě než půjdeme na věc je potřeba zabrousit do BIOSu a ujistit se, že PC primárně bootuje z diskety, případně z CD. Pokud tomu tak je, je vše all right, pokud ne, tak to nastavíme. Disketu (/CD) vložíme do útrob mechaniky, flashku zasuneme do USB portu a jdeme na věc - počítač restartujeme!

• Pokud váš počítač umožňuje bootování z USB sám o sobě, nastavte jako prioritní právě USB úložiště a tím pádem skočte až ke kroku č.6.

Krok 5 - Spuštění PloPu z diskety/CD

Nejprve na nás vyskočí uvítací obrazovka našeho počítače, následujíc blikající diodou indikující činnost mechaniky. Ta trochu zachrastí a na obrazovce nám začnou naskakovat tečky. Poté na nás vyskočí cosi, co vzdáleně připomíná řídící systém vesmírné lodi ze Star Treku. Vesmírné pozadí a okýnko s výběrem zařízení, ze kterého chceme bootovat. Voila, je zde i možnost bootu z USB, což počítač samotný doteď nechtěl připustit.

PloP Boot Manager - brána k bootu z USB otevřená

Krok 6 - Vítejte ve FreeDOSu

Po zvolení možnosti USB a úspěšné detekci flashky se dostáváme do FreeDOSu, který nás vítá výběrem klávesnice, a to buď české, nebo anglické (US). Mě osobně je bližší ta česká, takže volím tu a jejím odentrováním se dostáváme na konec tohoto složitě vypadajícího, avšak v jádru jednoduchého návodu na přenos souborů mezi MS-DOSem a moderním počítačem.

Volba rozložení klávesnice při spuštění FreeDOSu

Výhodou tohoto řešení je kromě přenosu souborů mezi starým a novým systémem také to, že flashka s FreeDOSem stále funguje jako úložiště. Ačkoliv se na ní nachází jisté soubory nutné pro běh zmíněného systému, není nijak zamčená, používá FAT32 a je na ni tudíž možné nahrávat i data, která na flashce normálně míváte. Díky přítomnosti FreeDOSu navíc můžete bootovat na všemožných počítačích, ať už v práci, či ve škole a třeba si zahrát staré pařby i tam, kde nemáte svůj retro stroj.

Návodů, jak natahat hry, programy a staré dokumenty z Excelu do retrobedny s DOSem najdete na internetu mraky. Záleží pouze na vás, který si vyberete. Já sám po nich dlouho pátral a ačkoliv mi nápady, jako přenášení souborů přes FTP, nebo pomocí Norton Commanderu přes paralelní linku přišly jako dobré, nakonec jsem se rozhodl pro ten, který jsem popsal výše. Jeví se mi totiž z těch všech jako ten nejjednoduší, nejbezpečnější a nejrychlejší. Další možná využití, která jsem zde před chvílí uvedl do tohoto srovnání raději nepočítám, to by totiž byla volba absolutně jasná.

Doufám, že vás tento návod inspiruje a pomůže vám vyřešit problém, který ještě nedávno trápil mě samotného.

Na závěr menší prosba - napište prosím do komentářů, který z uvedených způsobů jste si vybrali, celkem mě to zajímá.

DOSu a retromašinám zdar!