Král Artuš vládl Británii s podporou čaroděje Merlina a rytířů kulatého stolu dlouhých 20 let, než se na dalekém okraji říše objevil neřád. Čarodějnice Morgana začala shromažďovat armády orků a proklela krále Artuše. Svině! Merlin byl vyhnán ze země a král onemocněl. Artuš poslal své zbylé rytíře hledat sedm částí svatého grálu, jediného artefaktu, který jej může vyléčit. Začala válka, kde Morganě už nestál v cestě vůbec nikdo. Tedy až na rytíře Parsifala.
Jestli dnes děláte ASCII artovou hru pro DOS, tak musíte být beznadějný nostalgik. A jestli takovou hru dnes hrajete... tak vlastně taky. Dělat ale ASCII artovou pseudo 3D hru, tak to si říkám, že se tu odehrává něco hodného prozkoumání i pro soudobého DOSového badatele. Tedy abych někoho neuvedl v omyl, Parsifal 3D je hra vydaná v roce 2020, jakožto pocta hře Parsifal z roku 1992 (psalo se o ni i zde na webu).
Po dohrání z ní mám ale přeci jen velmi rozporuplné pocity. Máte k dispozici 2D svět, ve kterém se můžete svobodně pohybovat. Vedle klasické mapy ovšem zabírá podstatnou část UI "3D" pohled. Tedy pseudo 3D pohled z první osoby vytvořený jenom pomocí ASCII znaků, a to samo o sobě muselo dát docela práci. Je vidět, že princip renderování je v podstatě jednoduchý (ASCII matice v perspektivě), ale dodává hře pocit realističnosti, když vidíte v dálce své ASCII nepřátele a ASCII vybavení.
Nevím, co si o zpracování světa v Parsifalu vlastně myslet. Na jednu stranu je až obdivuhodně detailní, jak se střídá den a noc a vy skutečně vidíte v 3D pohledu jestli je den nebo noc. Stejně tak se střídají čtyři roční období a každé z nich opravdu vypadá jinak. Jenomže! Jenomže, ať je den nebo noc, ať je jaro, léto, podzim nebo zima, tak to nemá na hratelnost absolutně žádný vliv. Tedy abych byl fér, tak v zimě můžete chodit po zamrzlých vodních plochách bez použití kouzel. Tohle přece muselo dát hrozně moc práce, tak proč to není využité lépe?
Jak jsem avizoval na začátku, ve světě se objevil neřád. Potulují se nám tu orkové, lučišníci, loupeživí rytíři, pavouci, čarodějové a draci. A i když je Parsifal rytíř dobrácké povahy, tak je pěkně nas*anej a na koho narazí, toho zbije. Soubojový systém se dělí na boj z blízka a boj z dálky (pomocí luku a šípů nebo magie), a podle toho, na co si věříte, se můžete volně rozhodnout jak na koho zaútočíte. Souboje se pak odehrávají ve dvou kolech. Nejdříve si "hází kostkou" útočník, potom obránce a podle toho jaké máte vybavení se počítá pravděpodobnost jestli protivníka zasáhnete nebo ne.
Po mapě se také ledabyle povaluje vybavení a opět, je to celé opravdu velmi jednoduché. Máte tři třídy brnění, štítu, meče a helmy. Je ale jedno jaké najdete první, vždycky to další je o třídu lepší. Najít všech sedm částí svatého grálu je nakonec jenom o tom podívat se do mapy a říct si: "Kdybych byl kus svatého grálu, tak kam bych se asi schoval?". Tím chci říct, že vás to doslova trkne do očí.
A tohle je i můj největší problém s touto hrou. Ona je velice jednoduchám ačkoli mám pocit, že potenciál by tu byl. Třeba nějak lépe využít 3D pohled pro logické hádanky. Rozhodně lepší využití dnu/noci a ročních období by bylo skvělé! Byl jsem i trochu zklamaný ze samotného konce. Stačí najít poslední část svatého grálu a šmitec. Žádný finální boss fight s hlavním padouchem Morganou, ačkoli by se klidně mohla pohybovat po mapě s vámi. Hráč je vyznačen znaky (→) tak Morgana by mohla mít akorát místo šipky třeba "|" v hranatých závorkách. Ale bohužel. Takhle celou hru dohrajete bez problémů do 3 hodin a jakákoli znovuhratelnost je zbytečná. Zároveň chápu, že tohle neměl být další Dwarf Fortress ani Rogue.
Já bych vlastně řekl, že ideální cílové publikum pro Parsifal 3D by mohli být potenciální herní vývojáři, kteří by si chtěli vyzkoušet trochu neortodoxní přístup k game designu za pomocí ASCII artu. Jinak se obávám, že o této hře svým budoucím vnoučatům u virtuálního krbu vyprávět nebudete.
Na závěr se sluší ještě zmínit jak vlastně vypadá předloha z roku 1992. No, je to značně jiná hra. Základní myšlenka zůstává, i některé herní mechanismy jako střídání dne a noci a ročních období. Není zde ovšem žádný 3D pohled. Souboje se vyhodnocují nevím jak (není o tom v manuálu ani zmínka). Ovšem libí se mi, že můžete najímat více postav a pohybovat s nimi nezávisle na sobě. Stejně tak nepřátelé jako medvědi na podzim spí a budí se až na jaře. V noci není nic vidět, takže můžete například vejít do vody a utopit se. Na druhou stranu třeba medvěd umí plavat. Vlastně kdyby se tyto dvě hry spojily, tak by to mohla být nakonec docela hezká hra.
Nejnovější komentáře