Ozvěny mánie. Trackmánie! #guldyhoRTCW

Tož co vám budu vykládat, na naši zapadlú valašskú dědinu příliš výpočetní techniky neputovalo. A když už přeci jen ano, byly to zpravidla kousky tak deset roků staré. Nejinak tomu bylo aj v mém případě. Zatímco ve světě již okupoval regály herních obchodů třeba Xbox 360, já jsem viděl u bratránka první počítač. Co to bylo? Byla to jakási vyřazená kancelářská herka s Windows 95 a zamykáním na klíček. Co nás však zajímalo mnohem víc byl jeho herní balík. Nevím jak sa tam nabral nebo kdo ho přinesl, každopádně obsahoval klasiky jako Wolf3D, Dooma, olympiády či perského Prince. Kromě těchto her jsme však často zapínali úplně jinou. Říkali jsme ji prostě ta s rozbitým sklem. Nebylo to nic jiného než Stunts. A i když jsme ji tenkrát vůbec nedávali a každú chvílu búrali, tak vzpomínky na všechny ty skokánky, loopingy zůstaly.

Článek je příspěvkem do soutěže #guldyhoRTCW.

Poskočme v čase na základní školu do počítačových učeben k počítačům se slovutnými Windows XP. Většina z vás to asi nějakou formou zažila. První práca a na posledních pár minut si možete dělat co chcete. Případně suplovaná hodina jakožto naprosto volné teritorium. A jak už tomu u školních počítačů bývá i tady se vyskytovali jisté složky. Takže vedle složek jako ANGLI, či DYNA zde byla také složka TRACKMANIA SINGLE. A co vám vykládat, mířila tam většina lidí.

Počátek mánie

Trackmania z roku 2003 od studia Nadeo je první dílem z dnes již dlouholeté série arkádových závodů a svým způsobem duchovní nástupce Stunts. Kde jiné závodní hry proháněly svá auta po okruzích či krajinou, tak Trackmania vám dala do rukou auta jak z dětské autodráhy a šílené tratě plné skokánků, loopingů, zrychlováků s nespočtem překážek. Cíl? Projet všemi kontrolními body v co nejrychlejším čase.

Hra má tři herní prostředí. Alpine, Speed a Rally (v dílu United přejmenované na Snow a Desert). Alpine je prostředí zasněžených Himalájských hor, kde se závodí v jeepech. Nejsou moc rychlé, přesto drží na cestě jak přikované. Další je pak Speed, což je americká poušť v rádoby starých amerických kárách. Tohle jsou už rychlá fára, která však mají tu nepříjemnou vlastnost, že se hodně naklání do stran. A poslední je Rally, což je anglický venkov s velmi smykujícím rádoby Mini.

Hra nabízí dva herní módy. Race a Puzzle. Race je klasický závod, kdy dostanete trať, časy jednotlivých medailí k překonání a jede se. Puzzle na to však jde docela jinak. Dostanete se do editoru tratě, kde máte jednu trať rozestavěnou, k dispozici jen pár dílků na dostavbu a hlavně časy které musíte zajet. A je jen na vás jak zbytky tratě doplníte, abyste dosáhli kýžených časů. Za získané medaile odemykáte nové tratě a také získáváte měnu coppers. Na co měnu? Inu za tu si pak můžete nakupovat dílky/bloky do editoru tratí.

Editor tratí je řekl bych klíčovou částí celé Trackmanie. Zde můžete popustit uzdu fantazie a stvořit ještě šílenější, ještě preciznější nebo prostě i jen pěkné tratě na pohled. Kreativitě se meze nekladou. Jednou z nevýhod je dnes již krkolomnější ovládání a nutnost nakupování dílků. Přesto však po internetu putují profily s nacheatovanými dílky pro neomezenou stavbu.

Kromě tohoto všeho hra nabízí i hru více hráčů. Konkrétně v podobě horké křeslo, hraní po LAN nebo internetu, přičemž se může závodit buďto na čas, kola nebo body.

Samotná hratelnost je pak arkáda jako řemen. Auta jezdí rychlostí počítanou na stovky, za letu jde brzdit i zrychlovat a pak také zrychlovací dílky trati, které mohutně zrychlí váš povoz. Každé prostředí má jiná specifika a každé auto se jinak chová, čemuž je nutno přizpůsobit styl jízdy. Zatímco v Alpine se honí setinky jízdou co nejblíže krajům silnice, ve Speedu musí člověk ovládnout umění jízdy po dvou kolech, aby dosáhl nejrychlejších časů a v Rally zas co nejmíň smykovat. A o tom celá hra je. Můžete k ní posadit kohokoliv a do minuty bude mít ovládání plně v krvi. Nicméně dosáhnout na nejlepší časy vyžaduje pilování, preciznost a i vytrvalost. Ukázkový příklad: „snadné na pochopení, těžké na ovládnutí“. První tratě snesou po cestě i pár karambolů a přesto dosáhnete na medaile. V závěrečných naopak jakékoliv ťuknutí, přílišné brzdění nebo špatné dosednutí po skoku znamená neúnosnou ztrátu pár setin a tím i medaile. Obtížnost je navíc oproti následným dílům navýšena tím, že restart nevrací na poslední projetý kontrolní bod, ale na úplný začátek tratě. U prvních tratí, které trvají pár desítek sekund, to ještě nepocítíte. Ale několika minutové tratě už vám řádně pocuchají nervy. Hlavně, když to vždycky zvrtáte v předposlední zatáčce…

Grafická stránka je pořád pěkná na pohled. Neduhy raných 3D her jsou ty tam, a tak je na hru i dnes radost pohledět. Hardwarové nároky hry jsou na dnešní poměry velmi laskavé a rozjedete ji opravdu na všem, včetně notebooků s integrovanými grafikami. A díky své malé velikosti Trackmania ani nespořádá příliš místa.

Hra se dočkala hned několika rozšíření. První byl Power Up! z roku 2004, který přidával nové dílky tratí (např. tunely) a nový herní mód Survival, který obsahoval velmi těžké tratě a cílem bylo je zajet s co nejmenším počtem restartů. Druhým rozšířením nebo spíše předělávkou byl Original, který převedl hru na engine pokračování Sunrise. Tím přibyly denní doby, nové dílky, nový akrobatický mód Stunts a samozřejmě hezčí grafika. Nutno však říci, že Original už zasahoval do chování aut a proto se nejedná o naprosto stejný zážitek. Za sebe bych řekl takových 95% podobnost. Kromě původního vydání se tak hra dočkala i reedic právě s těmito rozšířeními. Na českém trhu vyšla hra i s českou lokalizací, nicméně ta nebyla zrovna valných kvalit.

A jak si hra rozumí s moderními systémy? Nanejvýš špatně. Ba přímo bídně. Všechna vydání hry totiž obsahovaly mor, jehož jméno budiž proklínáno do soudného dne. To jméno je StarForce. Původní a Power Up! verzi rozjedete jen na Win XP, Original dokonce i na Win 7. StarForce na Win10 vám dokonce nenávratně odrovná celý systém, kdy jediným řešením je reinstalace. Tak bacha na to! Jediná verze, která je schopna fungovat i pod moderními systémy, je paradoxně naše česká magazínová ze Score 142 (z ní pochází i screenshoty kolem). Ta totiž neobsahuje StarForce, na druhou stranu zase nemá online hru více hráčů a z nějakého důvodu postrádá nastavení grafiky. Pokud si teda launcher a konfigurační soubor nedovlečete z Power Up! vydání. Pak vše funguje jak má.

Kde hru splašit? No to bude dnes problém. Na digitální distribuci hru nenajdete, a tak zbývá jedině bazar. Anebo přistoupit na kompromis a koupit si na Steamu díl United Forever, což je kompilace dílů Original, Sunrise a Nations do jednoho celku.

Již jen ozvěnou?

Nale kdeže. Trackmania zestárla s grácií. Pokud se oprostíte od drobné nesmlouvavosti a paličatosti hry, dostane se vám stále stejně návykové pařby jako kdysi, kterou s fanouškovskými tratěmi můžete hrát klidně donekonečna.

Svého času byla u nás Trackmania jednou z nejvíce pařených her na okolí. Všichni se snažili pokořit toho druhého a stanovit nový rekord. Já pak zas trávil dlouhé hodiny v editoru snahou postavit ještě náročnější trať. Pokračování Sunrise mě pak minulo. Avšak vůbec mi to nevadilo. Protože nedlouho poté doráží na freewarové weby Trackmania Nations ESWC. A mánie se roztáčí do zcela nevídaných otáček…

Ale o tom zas třeba někdy jindy.