Dohráno: Dr. Šílenec

Již od devadesátek trpím PTSD z hraní adventur. Hry jako Money Island nebo Discworld se mi sice po grafické stránce moc líbily, ale nelogičnost hádanek, pixel hunting a v neposlední řadě taky má nedostatečná znalost angličtiny zapříčinily, že jsem nikdy žádnou z těchto adventur nedohrál a vlastně ani pořádně nerozehrál. Tedy s jednou výjimkou a tou byl Dr. Šílenec. Samozřejmě jsem si jako mnoho jiných myslel, že když je hra česky, tak musí být od českých vývojářů. O nějakém Vochozka Trading jsem tehdy vůbec netušil.

Dr. Šílenec byla pro mne adventura, která se dala hrát. Byly v ní sice nelogické hádanky, ale i tak často stačilo používat selský rozum a pamatuju si, že jsem byl schopný se dostat asi do 2/3 hry bez použití návodu. Pak jsem ale na tuto hru zapomněl a vrátil se k ní po více jak 20 letech. Je zvláštní, jak i po takové době jsem si okamžitě vybavil spoustu hádanek i předměty, které ve hře byly. Ovšem co se opravdu vytratilo v mlze nostalgie bylo grafické zpracování. Pamatoval jsem si, že hra byla komiksově stylizovaná, ale že by vypadala jo z MS Paint, k tomu byla má paměť milosrdná.

Dohráno: Dr. Šílenec

Nutno říct, že tady se jedná o velmi klasickou adventuru, kde vybíráte z menu co chcete udělat. Například tedy "vzít", "použít", "dát", etc. Tato mechanika je opravdu velice otravná, protože když už jste v úzkých a zkoušíte všechno na všechno, tak jsem se několikrát přistihnul, jak si říkám, že tuto kombinaci jsem přece už zkoušel, ale je možné, že jsem místo "použít" kliknul na "dát" nebo obráceně a nic se nestalo.

Dohráno: Dr. Šílenec

S příběhem si nikdo moc hlavu nelámal.

Příběh je velice jednoduchý. Máte se vrátit v čase a zachránit svět. A aby se vám to povedlo, musíte se nejdříve dostat do přízně místního historika, který jako jediný dokáže přečíst prastaré zaklínadlo. První část hry se odehrává asi na 15 obrazovkách, kde sbíráte předměty, prokecáváte postavy a klikáte na vše, na co se dá kliknout. Samozřejmě jsou zde typické nešvary, jako že musíte tu samou postavu prokecnout několikrát a třeba až napotřetí vám dá jinou odpověď. To samé se stává i u předmětů, které musíte několikrát prozkoumat. Na druhou stranu je dobře, že zde nejsou u dialogů, žádné volby, takže nemůžete někde něco opomenout nebo udělat ve špatném pořadí.

Je velice nemilé, že hra má minimálně jeden zásek, kvůli kterému musíte hru začít odznova, což naštěstí zabere jen pár minut pokud víte, co máte kde udělat a co kde posbírat. Nakonec jsem Dr. Šílence dohrál po asi čtyřech hodinách s tím, že jsem se musel na čtyřech místech podívat do návodu, protože mne nenapadala žádná rozumná kombinace předmětů jak dále. A musím uznat, že to opravdu nedávalo žádnou logiku a abych používal všechno na všechno jsem už starý a líný. Ovšem podotýkám, že jsem si hodně pamatoval z mého první hraní před let. No a pak ten finální puzzle, to byla opravdu prasárna.

Dohráno: Dr. Šílenec

Boření čtvrté stěny zde není žádné tabu.

Nakonec musím říct, že jsem Dr. Šílence rád dohrál. Je to takový ten rest, co jsem měl někde hluboko v hlavě uložený a teď konečně vím jak hra dopadla. Ovšem uznávám a varuji, že nejde o žádný pamětihodný zážitek. Jak jsem zde již popisoval, tak hra je celkem nelogická, čímž se snaží natahovat hratelnost. Pokud jste Dr. Šílence nikdy nehráli a nemáte tedy po ruce nostalgické brýle, tak není důvod proč se do něj dnes pouštět.

Komentáře k:
"Dohráno: Dr. Šílenec"

  • Doomtrooper napsal:

    V 90′ letech jsme byli ochotni zkusit hrát všechno. Možná to bylo tím odchováním na ZX Spectru. Ovšem za necelou dekádu už jsme brutálně vybírali v žánrech a zkoušeli jen osvědčené tituly. Dnes narazím na něco o čem jsem nikdy neslyšel a přitom to bylo na svoji dobu super. Prostě to zapadlo v hromadě novinek nebo to prostě zrovna zastínil titul podobného žánru který současně vyšel. Ovšem Dr. Šílenec musel mít brutálně minimální fan base ne? Kdy to vyšlo přesně?

  • Indy napsal:

    Pro mne to nostalgie rozhodně je, a ač je možná těžko pochopitelné tak mne hra svým způsobem bavila (už jen prohledání bytu na začátku bylo jako malé dobrodružství :⁠-⁠D). Ani grafika mi nepřišla v té době nějak odpudivá. Ta její jednoduchost ve mne naopak vzbuzovala touhu vytvořit si také takovou hru :⁠-⁠). O tom, že se jednalo o polskou hru jsem tehdá neměl tušení, asi proto, že ty lokace mi připadaly vyloženě jako někde v Čechách. Příběh pravda nestál ani za 20 korun ale nelogické kombinace předmětů a některé vyloženě flustrující záseky byly v tehdejších podobných adventurách zcela běžné. Nicméně mám pocit že to přitáhl můj kamarád na nějakém cédéčku z Levelu nebo tak něco a že to šlo spustit na Win 95…

    • Hanzee napsal:

      Já si to pamatuji z Levelu. Možná to bylo v nějaké kolekci s Tajemstvím oslího ostrova a 7 dní a 7 nocí. Je to v této hře, že použití kečupu na kočku vytvoří tygra?

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit na STARTOVAČI

18 patronů přispívá částkou 2812 Kč měsíčně

Podpořit finančním příspěvkem »
Podpořit nákupem na e-shopu »
Retro podložka pod myš WOWMAPRetro podložka pod myš WOWMAP 236 Kč
Shadow bazar, retro herní džungle