Dohráno – The Terminator: Future Shock

Ke své lásce k prvním dvěma filmům Terminator jsem se dostatečně vyznal již v tomto textu, a přesto mi to nedá se nezopakovat - James Cameron je bůh a kdo s tím nesouhlasí, T-1000 na něj! Tolik k oficialitám.


V The Terminator: Future Shock (1995) se v daleké budoucnosti roku 2015 chopíte role uprchlíka, který měl to štěstí, že unikl z vyhlazovacího tábora Skynetu. Za krátko se dostane k odboji, jehož vůdcem není nikdo jiný než John Connor. Ten začne ihned zadávat sebevražedné mise.

Úkoly jsou standardního typu, dojdi tam a tam, znič to a to, nic zvláštního. Po několika úspěšně vyčištěných základnách a stovkách zničených robotů mě napadlo, že tahle hra tak trochu podkopává Connorovu autoritu. Přeci jenom já jsem ten, kdo Skynetu zatápí pod kotlem, ne on. Hra ale tenhle rozpor elegantně obešla. Původně jsem totiž podle některých indícií kalkuloval s tím, že se Future Shock odehrává před prvním filmem, což je asi do jisté míry pravda, ale události, co se tu odehrávají, jsou jiné než ty, které filmu předcházely. Tudíž nejde o kánon a všechny nesrovnalosti budiž odpuštěny.

Dohráno – The Terminator: Future Shock

Je mi známa pověst v jistých ohledech až revolučního titulu, která tuto hru předchází, např. je to první FPS hra s freelookem, a mám tušení, že je to i vůbec první skutečně 3D FPSka, pokud se mýlím, budu rád, když mě někdo opraví. Z tohohle už dneska nikomu na stůl úžasem brada nespadne, ani mně ne, dnes je to bezmyšlenkovitý standard koukat se, kam chci. U čeho mi ovšem brada spadla až ke kotníkům bylo zjištění, že pokud vidím jakékoliv dveře, mohu do nich klidně vstoupit. To možná zní trochu levně, ale všichni víme, jak se to ve hrách má, dveře jsou obvykle jenom nikam nevedoucí textura, která je součástí modelu domu. Tady pokud nejsou dveře něčím zahrazeny, obvykle traverzami, jsou průchozí. Tímhle se pro mě Future Shock trochu blíží k té bájné hře, ve které je možné dělat všechno.

Dohráno – The Terminator: Future Shock Dohráno – The Terminator: Future Shock

Další věc, jaká se ani dneska skoro nikde nevidí, možná až na nějaké japonské záležitosti, je rozpad nepřátel během boje, a to mě dostalo možná ještě víc. Není to nijak zvlášť sofistikovaná destrukce, párkrát střelíte do plecháče a z něho zbydou jen nožičky. Na rok 1995 to je teda něco. Stačí ale tyhle i na dnešní dobu futuristické komponenty na dobrou hru?

Většinu času strávíte na otevřeném prostoru čítajícím několik ulic a mnoho otevřených budov. Nepřátelé jsou skoro na každém kroku, navíc čím dál ve hře jste, tím je jejich paleta větší a počet též. Rozhodně nemůžu říct, že by mě jejich likvidace nebavila, spousta osmistovek na sešrotování atd., ale v poslední třetině už toho bylo trochu moc. V tenhle okamžik začala být hra už trochu nefér, kdy dávala nepřítele za každý roh, a ještě k tomu velmi prasácky využila schopnost robotů posílat se nazpět v čase. To se mi zdálo ze začátku jako zajímavý nápad, jak rozšířit myšlenku toho, že se Skynet pokoušel cestováním v čase ovlivnit chod války ještě předtím, než se pokusil zabít Johna. Ale v moment, kdy se mi co chvíli před nosem spawnovali nepřátelé, a přičemž i jen náraz do nich dává damage, jsem si řekl, že je toho trochu moc.

Idea vkročit do každé budovy taky není rozhodně špatná, bohužel, repetitivní prostředí zabíjí chuť zkoumat. V celé hře je zhruba pět interiérů, a to je vše, poctivě jsem je všechny prolezl. Neliší se od sebe ani rozmístěním nepřátel, ani se v nich nedá najít závratné množství munice či lékáren. Budovy Skynetu jsou až na nějaké výjimky velmi sterilní, což se ale od sídla robotů dá čekat. Dlouhá chodba s jednolitou tapetou a sem tam nějaká páčka.

Procházky venku na mě fungovaly o poznání víc. Rozmanitost budov není o moc větší, než počet jejich útrob, ale když se správně poskládají působí to tak, jak bych od postapokalyptického města čekal. Jejich rozpad a různá zaklesnutí do sebe vytvářejí pěkné scenérie. Nejvíc se asi dají vychutnat v částech, kdy létáte v letadle.

Dohráno – The Terminator: Future Shock Dohráno – The Terminator: Future Shock

Ano, je tu několik misí, kdy létáte a jedete v autě. Obě slouží spíše jako takové zpestření hry než cokoliv jiného. Jenom letadlo má tendenci se občas někde zaseknout a auto trpí přesně na ten samý problém s roboty, jako když jste pěší. Na spojku popojíždíte za každý roh a doufáte že se zrovna před kapotou nic nevrátí časem. Tohle mě opravdu nebavilo.

Rozhodně není od věci zmínit, že se jedná o hru od Bethesdy, což je v některých případech synonymum slova bug. Tohle není výjimka. Před patchem hry průchod dveřmi znamenal pád hry, patch ovšem pády neeliminoval, pouze snížil jejich frekvenci. Jednou mi taky hra zničila uloženou pozici. Dvakrát za sebou nereagovala na splnění všech úkolů v misi, a tak jsem musel použít cheat na přechod do další mise. Mimochodem, co máte za úkoly v misi si musíte zapamatovat při jejím začátku, nikde není žádný quest log. Jinak se vám může stát to samé co mě, budete běhat po lokaci jako slepá myš, která neví kudy kam.

Dohráno – The Terminator: Future Shock

Povinný sewer level

Pokud si budete chtít, tak jako já, vychutnat Future Shock v hladkých 640x480, bude si muset sehnat datadisk SkyNET. Původní hra totiž dovoluje pouze rozlišení 320x200. Krom toho SkyNET oproti Future Shocku obsahuje FMV sekvence a multiplayer. Možná se k němu taky někdy dostanu, ale blahodárného, písty mazajícího oleje jsem prozatím prolil dost.

Nějakou dobu jsem přemýšlel, k čemu bych Future Shock přirovnal, a žádná jiná střílečka s „otevřeným“ světem mě nenapadá. K Doomovi nebo Dukovi to má dál než k moderním FPSkám, ale ani v moderních nedokážu najít přesný ekvivalent. Nejblíže k tomu má asi hra RAGE, shodně též od Bethesdy. Směs střílečky a otevřeného světa, ale bez RPG prvků, jak se to dnes dělá, když už něco podobného objeví, zřejmě nefunguje tak dobře.

Dohráno – The Terminator: Future Shock

Prosím, věnujte pozornost písmenům na Kyleově triku

Future Shock rozhodně není hrou, kterou byste museli dohrát do konce, ale zahrát si ji proto, aby člověk viděl, co ani dnes některé hry nedokážou, by rozhodně nebylo na škodu. Sice to tu má daleko k dokonalosti, ale základy to každopádně položilo solidní. Škoda jen, že na nich nikdo nestavěl dál.

Autor: Hleiks

Dítě 21.století, které hraje a sbírá hry z devadesátek, především big boxy a hry na PS1. No a občasný divák „kvalitní“ kinematografie.

Komentáře k:
"Dohráno – The Terminator: Future Shock"

  • vencino napsal:

    pokud nehrajete na fullscreen ale s tou spodní lištou, občas zazní zvukové znamení a v té liště vám příde zpráva, co dělat, případně kam jít, jakým směrem. bez ní o tyhle zprávy přídete. hodně to pomáha proti většímu bloudění. za mě obě hry sou super, byť mají své nedostatky. jednou za čas se k nim vracím nasát tu skvělou atmosféru.

    • Hleiks napsal:

      To s lištou je pravda, ale co dělat napíše jen někdy, např. „Odtud musím jít na severovýchod“. V případě, že máte něco zničit konkrétním způsobem, tak to nic nenapíše.

  • Keeper napsal:

    Mě Future Shock pohltil. Z dětství jsem ho oproti Quakovi, Dukovi, atd.. neznal a příjde mi jako zjevení, o kterém se moc neví. Že je málo interiérů jsem neřešil, přece jen člověk musí brát na vědomí, že je hra z roku 1995, kdy ještě nebyla na světě většina build FPS. Jediné co mi opravdu vadí a čím si zároveň vysvětluju její neoblíbenost mezi veřejností jsou zmíněné bugy. Když člověk hodinu běhá v kanálovém labyrintu a na konci mise musí naskočit do auta, jenže hra ho nepustí dál, tak je to.. Na nasrání. Hlavně i proto, že není jasné, jestli je to chyba hry, nebo chyba hráče.

  • iarmanu napsal:

    Jo bugy to mělo, ale stejně tahle hra zaujímá po Albionu krásné druhé místo v mém top ten nostalgickém řebříčku a každý rok si jí dám s chutí znovu. Atmosféra se tu dala krájet, třeba ta mise se ničením satelitů a šplhání po ochozech, jako děcko jsem se normálně bál koukat dolů. Povedená byla i ambientní terminatorovska hudba. Po letech jsem si objednal krabicovku z anglie a v krabici našel jako bonus dopis nějakého zoufalého britského kluciny, který se za boha nemohl dostat přes tu sewer misi. Tak snad se mu nakonec zadařilo.

  • mute napsal:

    “je to první FPS hra s freelookem”

    .. relativne prva FPS, lebo vsetky FPS hry na Freescape engine mali 3D engine, 3D objekty, aj lietanie a volny pohyb hlavy dokola /look up, down, tilt/ uz na 8 bitoch.

    https://spectrumcomputing.co.uk/entry/1521/ZX-Spectrum/Driller
    .. manual, posledna strana.

  • Doomtrooper napsal:

    Hej, co to má mít tedy na tom triku za nápis?

  • Springy napsal:

    Na čem se taková hra dá spustit? 486? Pentium 1?

  • Connor napsal:

    Jak to beha v DOSboxu? Nejake tipy jak to spravne nastavit a zprovoznit? Pred lety jsem se taky pokousel o navrat k Terminatorovi, ale myslim ze se mi ani nepodarilo rozjet SVGA grafiku, natoz aby se to hybalo jak ma.

    • Hleiks napsal:

      S DOSBoxem jsem žádný problém neměl, vše běželo v pohodě. Problém jsem měl s nainstalováním Future Shocku a SkyNETu tak aby se Future Shock dal přes SkyNET spustit. Mám pocit, že to jde jenom pod staršími systémy. Naštěstí, na internetových zátokách tuhle patálii vyřešili vlastním instalačním balíčkem obsahující obě hry.

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit na STARTOVAČI

14 patronů přispívá částkou 1 552 Kč měsíčně

Podpořit finančním příspěvkem » Podpořit nákupem na e-shopu »
Retro podložka pod myš SCANDISKRetro podložka pod myš SCANDISK 230 Kč
Shadow bazar, retro herní džungle