Byla to magická chvíle! A nevadilo, že šlo o stroj minulé dekády. Nevadilo, že spolužáci měli doma všelijaká pentia, sixtia, v nejhorším případě přetaktované 486ky. Můj Amstrad CPC464 byl jen můj! Celý v černém s vlastním monitorem, báječně funkční a dokonale osmibitový.
Do zbláznění jsem opisoval z ábíček programy v BASICu určené pro zcela jiné stroje. Bez známek únavy jsem za dlouhých nocí hledal společné jmenovatele mého Locomotive Basicu s Basicem všech těch Commodorů, Didaktiků a ZX Specter. Abych nakonec získal program, který nebyl zdaleka tak funkční, jak autor předpokládal, nicméně se spustil. Vymítač syntax errorů!
Stále dokola jsem trápil ty samé dvě kazety, které ze svých poničených pásek tvrdošíjně odmítaly vydat drahocenná data. Počet her schopných nahrání se limitně blížil nule. Inzeráty v ABC, ve kterých jsem zoufale volal po jakémkoliv software, se míjely účinkem. Spolu s tím klesal můj zájem o věrný stroj, na který začal sedat prach.
Ale přece, po delší době nečinnosti, nakonec jsem zasedl znovu před modrou obrazovku se žlutými písmeny a pustil se do šíleného víru příkazů "GOTO", "PRINT", "FOR" a "IF". Znovu jsem spustil poslední nahratelnou hru, "Harrier Attack", a sundal pár šmejdů z oblohy!
A pak přišla 486ka. Rychlá hurá akce, intenzivní přemlouvání rodičů končící odvozem PláCačky z bazaru. Od té chvíle Amstrad CPC464 odpočíval v pokoji. Ale, jak dokazuje tento článek, i dnes jeho chvíle přiházejí!
A jaký byl VÁŠ první počítač?
286 s cerno-oranzovim monitorem :)
Sharp MZ-800 + čb telka. Pařil jsem na tom do zblbnutí 3 hry – flappy, gunfright a saboteur. Pak jednou přišli nějací dva pánové a já se dozvěděl, že otec milého Sharpa prodal. Na další poč jsem musel čekat několik let. Ještě že jsme měli ještě tv hry s pongem.
AMD Am586 133MHz, nějaká PCI SVGA 1MB, zvuk ESS 1868, 850MB HDD, 4x Mitsumi CD-ROM, 14″ monitor, tušim že 32MB RAM :-)
Didaktik M z obrovským čiernobielym TV a izbovým tigrom – jednoihličkovou tlačiarňou BT100, a stále to všetko niekde mám :-)
Prvy co sme mali doma, bolo nejake XT-cko Schneider, viem, ze mal zabudovanu disketovu mechaniku v klavesnici a farby do oranzova :)
první doma byl někdy kolem roku 90 klasickej gumák, tušim, že didaktik (a river raid :) )
ten se ale moc neohřál, na delší dobu ho vystřídal otcův služební ntb compaq, na tehdejší poměry maličká věc s barevnym lcd a cpu 386+ (asi nejkrásnější pařanský období, co jsem zažil – až na ty týdny, co ho měl otec v práci, to jsem vždycky protrpěl :) )
no a první skutečně vlastní bylo mmx-o 166MHz, to přišlo někdy v ’97…
a ještě první setkání s pc, v elektrárně počerady v roce 88-89, byla to snad 286ka a na ní běžela úžasná věc – Test Drive – the Duel! :)
Solidní hardware máš, heh. To já trávil noci u commodore64 s čb telkou r.v. 1938. K tomu origo kazeťák a pozor – dokonce i disketovka!!! Ty neuvěřitelné 5,25″ diskety se mi tu ještě pořád válí, je to super historie. Škoda jenom té povodně, to bahno s vodou už commodore jaksi nerozdýchal….
Jaký to pak byl posun ve výkonu, když jsem oblbnut komandlajnou ms-dosu osedlal bazarovou 486DX 40MHz, 8MB RAM, S3 Trio 64 1MB a hadrem 144MB!!! A ty Windousy 3,11, to byla pane sranda. Tehda jsem objevil tu podivnou krabičku s kuličkou vespod! A to prosím v době, kdy mé okolí vyměňovalo své Pentia II za P3ky, které měly takt přes 1GHz….a tehda nějak sem osedlal své první pentium 133MHz, 80MB paměti, 1,5GHz disk a to vše v úžasné bedně s nápisem Compaq. Btw, kromě nebohého komodora mi tyhle veteráni dodnes fungují!
Didaktik Compact a neskor 486 DX2/66 Mhz, 16 Mb Ram :-)
Nintendo Entertaiment System. Takhle vypadají http://img.hexus.net/v2/gaming/nintendo/Famicom.jpg akorát v šedém provedení. Celkem asi 4 originálky kazety a dalších 40 – 50 od vietnamských obchodníků :-)
Pak PC 100Mhz, 8MB RAM, 512 KB SVGA, 14″ Monitor, tuším 12x CD-ROm, disketovka, HDD 350 MB, myš, repro později dokoupeno a plus jehličková tiskárna. To vše v roce 1999 za uctyhodných 10 000,- :-D
Nejprve odešla tiskárna (vytiskla asi 10 papírů..), pak monitor, klávesnice a nakonec CD-ROM.
To vše nahrazeno a vylepšeno do podoby:
PC AMD 500Mhz, 2x 32MB RAM 1x 64MB RAM = 128MB RAM, GeForce 32MB,
HDD Seagate 5200 ot. 10 GB, disketovka, Monitor 15″, CD-RW (čtení 52x), a stále myš s kolečkem.
Nyní stále retro stroj, i když mě to stačí:
PC AMD 1,8 GHz (taktováno na 2Ghz), 2x 1GB RAM (před dvěma týdny ještě 512MB RAM, Monitor ACER X 223 HQ 22″ (před dvěma měsíci ještě Hyundai 17″ 4:3), GeForce 128MB, HDD 240 GB a 80GB oba 7200 ot., Repro Genius, Sluchátka Red Star, Multifunkční skenner, kopírka a tiskárna Canon MP 140, DVD-RW LG. A samozřejmostí je Gamepad, který využívám hodně pro hraní starých dobrých konzolových her (prozatím SEGA a Nintendo).
Uf, končím s touhle nechutně zdlouhavou a stylisticky opravdu nehodnotnou písemnou prací :-)
Moja prva bola 386ka s 2 MB RAM (takze ked vysiel Doom, bol som uz out, aj ked medzitym doslo k upgradu na 4 MB) v dobe ked uz sa PC stavali jednotkou. Velmi rychlo na svoj nizky vek som vsak pochopil, prevazne z obrazkov v casopisoch, ze na tej Amige nieco bude. O par rokov som sa skutocne dostal k 500vke a podla ocakavani objavil uplne novy svet – este dnes sa na nej vraciam k titulom, ktore davno poznam z PC. Zhruba v tej dobe som sa stal aj dedicom relikvie menom C-64, kde moje chude ruky taktiez spocinuli na mnohych skvelych tituloch (Infiltrator, Platoon, Int.Karate, Last Ninja…). Takze u mna bol sled trocha opacny, ale kedze sa neustale vraciam k titulom, ktore maju dnes viac rokov nez vtedy Turrican, je mi jedno ci mam DOSBox/UAE/Vice pusteny na iBooku, alebo velkom Semprone.
kedze ma dnes zacina zaujimat hlavne to, ako by som tieto masiny vyuzil v hudbe (hlavne Amiga ma orgazmicke zafarbenie outputu zo zvukovky), povazujem za svoju psiu povinnost co najskor zohnat nejake Atari, nakolko to je asi jediny pocitac, ktory som este nevidel nazivo (bezat).
Já už toho měl a mám tolik, že to vezmu velmi stručně a v takovém pořadí jak jsem si je kupoval nebo dostával, takže: Didaktik M, 286ka, 386ka, 486ka, další 386ka, AMD Athlon 2600+, Pentium 4, IBM PS/2 Model 55SX (na tohle jsem nejvíc hrdý, bohužel jsem ještě nesehnal kompatibilní SIMMky), Intel Core 2 Duo, i5x86 nebo i6x86 (nevím přesně), k tomu všemu 11 různých harddisků PATA, SATA a ESDI, 5 disketovek, 7 různých monitorů a (4 druhy televizí, 1 datarekordér a asi 30 kazet k Didaktiku M), asi 7GB paměti SIMM, DDR a DDR2, 7 skříní, 6 klávesnic a myší, 5 zvukovek, 3x repro 2.0, 3 CD a 5 DVD mechanik, 1 TV hybridní karta, 8 grafik (512kB – 1GB), určitě by se ještě něco našlo, ale zatím mě nic dalšího nenapadá :-))
Schneider CPC6128 :) Zilog Z80 2Mhz, 128kB RAM, 3″ FDD, barevný monitor, jehličková tiskárna. Třetí majitel. Na 8-bit neskutečný luxus, dokonce se mi podařilo rozchodit tiskárnu, kterou 7 let nikdo nepoužil :) Taháky tiskla překvapivě dobře.
S bráchou jsme chodili po brigádách a šetřili si několik let na počítač a tak náš první PC byl ESCOM 486/DX40MHz, 4MB RAM, tuším, že 200MB HDD, barevný monitor, ale bez zvukovky, tu jsme si časem koupili Mozart za 5tis Kč, a počítač stál tenkrát něco okolo 36000,- Pořád jsme vylepšovali, dokupovali další 4MB RAM za tisíce atd atd…
jooo to byly časy ! :-)
Tak ono stačí otvoriť staré Score a cený ako „12 000Kc“ za CD mechaniku človeku vyvalia oči.
Osobně jsem rád, že tyhle doby už jsou pryč. Tyhle ceny mě ničili a naplňovali beznadějí!
zapomněl jsem napsat, že jsme kupovali ten počítač v roce 1994…
Záleží, jestli se ptáš na to, na čem jsem poprvé hrál nebo co jsem vlastnil.
V prvém případě to bylo PMD, v druhém případě C64!
Tak môj prvý PC je už z riadne pokročilej doby :
512ram a hypervýkonna grafická karta – Geforce 2.
Avšak dobý 286 pametám, a na klasiky naních hrané tiež.
Nut: právě asi to bylo tou dobou, ceny závratné a tak PC měl málokdo a rodiče byli jak z filmu Slunce seno… taková drahá věc a na hraní ?!? :-)))) ale právě to že byli počítače nedostižné, dělalo hraní něčím extra :-)
Tak hlavne diky tem cenam jsme byli radi, ze muzeme hrat i na tech osmibitech a nikomu to neprislo divne.
A ted? Koupil jsem pred 5 lety nejlevnejsi konzoli aktualni generace – Wii, skvele se pri hrani na nem bavim, ale jsem vsem pro smich, protoze nemam dost procesoru, pameri a internetu …
proč jsi pro ostatní k smíchu, tak jim řekni, že to Wii máš jako nostalgii :-)