Dohráno – Star Trek: A Final Unity

Tak tohle byla šťastná volba hry měsíce! Star Trek: A Final Unity je špičková adventura, rozhodně pro fandu rozverných spandexových kostýmů Nové Generace. Škoda jen, že jsou na onu vynikající hru přilepeny o poznání méně vynikající simulátorové doplňky.

Dohráno – Star Trek: A Final Unity

Příběh není třeba obšírně vyzrazovat. Posádka U.S.S. Enterprise NCC-1701-D se nikoli překvapivě ocitne ve víru dění, které ovlivní osud celé Mléčné dráhy. Čeká vás detektivka napříč mimozemskými světy, setkání s rasami známými i novými, a hledání bájného The Unity Device, které má potenciál galaxii jak pozvednout, tak naopak vyždímat jak citrón. Záleží, komu se dostane do rukou, a netřeba dodávat, že Romulané by to být neměli. A jak s tím vším souvisí tajemná rasa Chodak? A jaké pocity z toho má lodní poradkyně Deanna Troi?

Jádrem Star Trek: A Final Unity je klasická point'n'click adventura, která spíše než na kombinování desítek předmětů sází na pečlivý průzkum lokací a obsáhlé, lahodně napsané texty a konverzace. Hádanky jsou většinou smysluplné, i ty nejobtížnější z nich v sobě skrývají zrnka příčetnosti, vezmete-li v potaz nitky logiky, kterými je protkáno proslulé startrekové technoblábolení.

Nejde o pohodové hraní po vzoru lucasovských adventur, kdy nemůžete zemřít, zjevné chyby vám Final Unity neodpustí, na druhou stranu s mírnými odklony od optimálních cest je počítáno a úkoly mají vícero řešení, i když výsledek je pak někdy trochu "na prasáka", kdy tu a tam trochu někdo zemře, tu a tam trochu něco bouchne, a admirálka z flotily vám to dá při debriefingu pořádně sežrat.

Ale řekněme, že v zásadě si můžete vybrat, jestli budete hrát přemýšlivý picard-style nebo akčnější kirk-style :)

Ve všem tom adventuraření nejste tentokrát osamoceni, problémy řeší čtyřčlenný away team, který vám buďto může určit hra, popř. si jeho složení můžete vybrat sami (dle zvolené obtížnosti). Není to jen kosmetická blbůstka, v některých situacích skutečně budete potřebovat na míru šitou specializaci. Jinými slovy doktorka nezvládne to, co šéfinženýr, a naopak. A co víc, ostatní členové výsadku tu a tam šikovně poradí. K dispozici máte kompletní sestavu hrdinů z The Next Generation s výjimkou Wesley Crushera.

K adventurní části nemám větších výhrad, protože to, co dělá, dělá dobře, ale jak už jsem naznačil, Star Trek: A Final Unity není jen čistou adventurou, obsahuje též prvky simulátoru. To aby se hráč na vlastní kůží vcítil do role kapitána hvězdné lodi. A rovnou vám prozradím, že na to, kolik se simulátorovou částí muselo být práce, je výsledek tristní.

Pod ruce dostanete navigaci, taktickou konzoli i strojovou sekci. S navigací je nejméně problémů, většinou zvolíte cíl a letíte, a pokud chcete, aby to vypadalo, že víte, co děláte, nastavíte warp dle libosti. Horší je to se s taktickou částí, ve které máte ovládat vesmírné souboje, na které bude docházet nechutně často. Na papíře to vypadá docela dobře - ovládáte phasery, torpéda, volíte přednastavené manévry, máte k dispozici údaje ze senzorů, ve strojovně nastavuje priority oprav... ale co je to platné, když se vám na obrazovce míhají loďky jak čamrdy. Jako simulátor to dokonale selhává a onen "Wing Commander" styl, který zvolili předchůdci Judgment Rites a 25th Anniversary, je nakonec ve své jednoduchosti mnohem funkčnější.

Teoreticky lze boj delegovat na Worfa, prakticky příliš nefunguje ani to, Worf nepálí zdatně a navíc má tendenci ohromně plýtvat torpédy, které pak musíte doplnit na základnách Vesmírné flotily. Naštěstí Geordi LaForge si ve strojovně vede mnohem lépe. Takže co s tím? Pokud to jde, utéct, pokud to nejde, tak zběsile pálit okamžité poté, co se hra přepne do taktického módu. V tu chvíli nepřítel ještě nemá nahozené štíty, takže je šance, že ho první salva torpéd pošle k čertu.

Nepotvrzená hypotéza praví, čem čím pomaleji lítáte, tím je menší šance, že při přesunech vesmírem narazíte na velký počet protivníků. I kdyby to byla pravda, jde o řešení vyloženě smutné, protože cesty warpem 2 znamenají dlouhé minuty zírání do tmy. Velkou část hry totiž trávíte na můstku Enterprise a pokud se někam letí, tak se skutečně letí. V tu chvíli můžete prokecávat ostatní postavy, které vám toho většinou moc neřeknou, nebo studovat lodní počítač, který je naštěstí hodnotným zdrojem informací, a k zabíjení času slouží bezvadně.

Dohráno – Star Trek: A Final Unity

I přes tuhle skvrnu na senzorech se Final Unity báječně daří to skutečně podstatné, a to navození atmosféry Star Treku. Opravdu se cítíte jako při sledování epizody svého oblíbeného seriálu. Ne epizody nejlepší, na to je ten příběh příliš prostý a antagonisté příliš žertovní, ale rozhodně nejde o ohavnosti typu Shades Of Gray či Sub Rosa (která je, pravda, zábavná tím druhým způsobem ;) K dokonalosti chybí dvě věci: více Beverly Crusher, která se dějem spíše jen mihne, a více "small talku", tedy malých přátelských konverzací, které mezi sebou členové posádky vedou, hra je vážná jak pitevní zpráva.

Nelze se nesklonit před technickou stránkou. Všechny postavy jsou kompletně nadabovány původními herci, což jsou ohromná kvanta materiálu, vzhledem k možnosti výsadky kombinovat, viz výše. A i když se tu a tam objevují generické univerzální odpovědi, většinou každá z postav stejnou věc popisuje trochu jiným způsobem, dle své specializace. Občas je slyšet, že dabing byl tvořen na dálku, tzn. herci nebyli v nahrávacím studiu spolu, takže scéna tak docela "nešlape", ale jsme v roce 1995, těžko to hře vyčítat.

Naprosto famózní je grafika pozadí, ač se to v první části hry nezdá. Úvodní mise totiž spoléhá na renderované scény, asi proto, že se lépe vyjímaly v propagačních materiálech, ale pak naštěstí hra přepne na poctivou ručně kreslenou grafiku, popř. kombinaci kresba / render, a že je na co koukat! Polovinu z těch obrázků bych si z fleku zarámoval a vyvěsil nad monitor. Animace postav je bez výhrad. K chuti přijdou i filmové renderované sekvence, obzvláště si hra zaslouží pochvalu za outro, to je zpravidla spíše odfláknuté, ale ne v tomto případě.

Jediné, co je na technickém zpracování trochu slabší, je rozhraní, konkrétně inventář je příliš krkolomný i na to málo předmětů, co sebou obvykle taháte. Hůře řešené jsou aktivní oblasti scén, nejde o záměrný pixelhunting, ale občas prostě máte potíže nakliknout to, co chcete, a co se ještě před chvílí po přejetí kurzorem hlásilo jako aktivní.

Závěr?
Nebýt otravné simulační části, měli bychom co do činění s vybroušeným dilithiovým krystalem. Kvůli nepovedenému a možná dokonce až nefunkčnímu simulátoru je bohužel Star Trek: A Final Unity "jen" dost dobrou hrou. Povinností pro fandy Star Treku je ovšem tak jako tak.

Dohráno – Star Trek: A Final Unity

POZOR, SPOILERY, NEKLIKAT. Byli jste varováni ;)
Pozadí ze hry se mi líbila tak moc, že jsem povolal mocné skripty a obrázky vyextrahoval, uložil do PNG a nahrál do galerie. Pokud si hru nechcete zkazit, nekoukejte tam, pokud ale hrát neplánujete a chcete se prostě pokochat, tak nemeškejte :)

Autor: Sledge

DOS, 486, retro! Sběratel starých počítačů, her a konzolí. Profesně webový desetibojař a dělník informačního věku.

Komentáře k:
"Dohráno – Star Trek: A Final Unity"

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit na STARTOVAČI

14 patronů přispívá částkou 1 552 Kč měsíčně

Podpořit finančním příspěvkem » Podpořit nákupem na e-shopu »
Retro podložka pod myš 2PANELRetro podložka pod myš 2PANEL 230 Kč
Shadow bazar, retro herní džungle