Chaser – slovenská FPSka

Chaser je FPS z roku 2003, za kterou stojí slovenská společnost Cauldron. A ano... opravdu, naši bratia Slováci vytvořili akční hru! Ke mně se dostala jakožto plná hra v časopise Level, takže jsem neváhal, nainstaloval a dal se do hraní. Každopádně se jedná o poměrně kontroverzní počin, protože po celém internetu narazíte na hromady lidí, kteří ho milují, říkají, že je to nejlepší hra všech dob a jeden známý dokonce pro Chasera vytvořil nějaké nové levely. Narazíte ale také na lidi, kteří ho naopak považují za nejhorší hru všech dob a otevřeně ho nesnáší.

Chaser se dějově odehrává v budoucnosti. Hlavní hrdina se probudí na vesmírné stanici HMS Majestic, a jak už to tak bývá, dočista ztratil paměť, neví kdo je a ani proč se na HMS Majestic nachází. HMS Majestic je plná nepřátelských vojáků, skrz které se hlavní hrdina musí prostřílet a uprchnout. Jak později zjistí, jmenuje se John Chaser. Je možné, že příběh hry je velice zajímavý, plný nečekaných zvratů, komplexních postav, a každý moment překypuje hromadou emocí. Já jsem si ho však raději nechal ujít, protože je celý vyprávěn za pomocí strašně dlouhých cutscén na začátku i na konci každého levelu. Na to jsem byl s prominutím trochu líný a netrpělivý, takže jsem přeskakoval. Sorry.

Celý příběh je vyprávěn za pomocí dlouhatánských cutscén.

Jinak když jsem to hrál poprvé před dvaceti lety, připadalo mi, že se jedná snad o tu nejdelší PC hru všech dob. Chaser obsahuje až 18 kapitol, přičemž každá z nich je rozdělena do několika levelů (tři, čtyři, až pět). Každý level je navíc pěkně dlouhý. Příklad - v jednom levelu máte za úkol se dostat na nedaleký maják. Cesta na maják vede přes doky, skladiště, staveniště a hromady různých budov. Dohrání celého levelu vám zabere tak půl až tři čtvrtě hodiny. Zde však platí pořekadlo, že méně je více. Levelů je sice velká hromada a jsou docela dost veliké, ale působí strašně roztahaně, zdlouhavě a mohly být o polovinu kratší. Délka hry obecně je však spíše iluze, protože když jsem si to měřil na GOGu, dohrál jsem to celé za 9 a půl hodiny, což je celkem běžná délka akčních her. Kdybych nepřeskakoval cutscény, možná bych byl na dvojnásobku.

Když už jsem nakousl, že levely působí roztahaně a zdlouhavě, dostávám se tím k tématu level-designu, což je něco, čemu se nevyhnu, protože to zároveň odpovídá i na otázku, proč někteří Chasera nemohou vystát a nepovažují ho za povedenou střílečku. No, nebudu chodit kolem horké kaše - zkrátka a dobře, level design je naprostá katastrofa a prakticky je to něco, co celého Chasera strašně shazuje.

Hodně levelů jsou jen hromady copy-paste chodeb.

Když se podíváme na jednotlivé levely, uvidíme velkou hromadu copy-paste. Desítky nudných chodeb, které se opakují pořád dokola, strašná nepřehlednost a tak dále. Někdy vejdete do dveří a před vámi je dlouhá chodba, která má na konci další dveře. Projdete chodbou, zaberete za kliku a zjistíte, že dveře nejdou otevřít. WTF?! Proč tu ta chodba je? Proč jsem jí musel celou projít, abych následně zjistil, že je na ozdobu a nikam nevede?

V jednom levelu jsem se zaseknul a půl hodiny jsem vůbec netušil, kudy mám jít. Jedna stěna poblíž byla zborcená, na zemi ležely sutiny a kusy zdiva. Vypadá to jako dekorace, která je tam jen tak na ozdobu, aby posilnila atmosféru. Dokonce v tom samém levelu je hromada takových zborcených zdí, kde to opravdu JE pouhá dekorace. Každopádně tahle jedna konkrétní zborcená zeď je cesta, kterou se musíte vydat. Tj. musíte vyskákat po sutinách a troskách, a následně proskočit malou prasklinou ve zdi. Jelikož se u toho několikrát i zaseknete o vzduch, tak si říkáte, jestli to opravdu není nějaká blbost, ale ne. Opravdu, je to zcela regulérní cesta, kterou tvůrce levelu zamýšlel.

Některé mise mají i zajímavější momenty.

V jiném levelu z jedné trubky uniká horká pára, která vás může zabít. Jak ji ale zastavit, že? Celý obrovský level je plný různých ventilů, kterými však nejde otáčet, protože jsou jen pouhá dekorace. Nicméně jeden z nich otočit jde a ten onu páru vypne. Ventil vypadá jako všechny ostatní a nijak se neliší. Jediná nápověda je indikátor ve formě hranatých závorek kolem zaměřovače, který vám říká, že lze provést nějakou akci. Tenhle indikátor je, mimochodem, malinko nespolehlivý, protože někdy se třeba přiblížíte ke dveřím, on se objeví, vy stisknete E, ale dveře jsou stejně zamčené, takže what's the point? Naštěstí si můžete klávesou TAB zobrazit seznam úkolů, které je nutné v dané mapě splnit, ale jsou to často hrozně vágní věci, takže vám to také nepomůže.

Zkrátka a dobře, jednotlivé levely jsou plné různých bizarních nápadů, které vás často zaseknou na celé hodiny a budou vás naplňovat naprostou frustrací.

Nepomáhá tomu ani fakt, že je Chaser mírně zabugovaný. V jednom levelu jsem viděl nepřátelského vojáka, jak jde po mostě a najednou se propadl skrz jako duch. Další level se mi totálně rozbil, zmizely všechny textury a celé se to nějak dojebalo. Často se mi také stávalo, že jsem se zasekl o nějaký náhodný předmět, nemohl jsem se hýbat, ani skákat, nic... musel jsem dát load.

Jak vidíte, zatím jen hodně nadávám a kritizuji. Skoro to vypadá, že je Chaser naprostá ptákovina, která ani nestojí za zkoušku? Inu, navzdory nedostatkům musím říct, že je Chaser pořád docela zábavný, chytlavý, přestřelky jsou na pohodu a mají flow. Všechno je vlastně OK, dokud se někde nezaseknete u nějaké ptákoviny typu, že přehlédnete malou šachtu schovanou v rohu za bednou nebo vám nedocvakne, že musíte vylézt oknem ven, přejít po římse do vedlejší místnosti a tak dále.

Bohužel i akce později trochu hapruje. Především ve finální části hry mají všichni nepřátelé granáty, takže se každých pět minut stává, že se najednou ozve nečekaný výbuch a vy jste mrtví, aniž byste chápali, co se stalo. AI protivníků je také docela nic moc. Drtivou většinou hry mě ale akce bavila, takže víceméně OK.

Tvůrci také zapomněli naprogramovat nějaký feedback, který vám oznamuje některá zranění. Pak se stává, že třeba sletíte ze žebříku, dopadnete na zem a ono vám to sebere 80 % zdraví. Hlavní hrdina však nezakřičí „auvajs!“, ani nezčervená obrazovka... prostě nic. A tak si toho možná ani nevšimnete, v klidu si jen tak hrajete a najednou vás to trkne do oka: „Cože, jak to, že mám 20 % zdraví? Jak k tomu došlo?!“

Kdybych měl ještě něco málo pochválit, tak možná engine hry, který umí celkem slušné věci. Za nejvýraznější považuji to, jak vykresluje vodu, která je opravdu hrozně hezká, téměř na úrovni Half-Life 2. Ok, možná fakt, že je průzračně čistá nepůsobí realisticky, ale stejně je to cool. A dále sklo - sklo vypadá hodně přirozeně. Když střelíte do skleněné tabule, tak se rozbije na střepy, které se postupně od místa střely vysypou na zem. Ještě mě napadají kovy - jednotlivé kovy se lesknou a mají takový ten moderní bloom efekt, což vypadá dobře. Těch technologických detailů je spoustu a za celou řadu z nich dával palec nahoru.

Zajímavá je také futuristická hudba, která obsahuje kreativní nápady a do hry se skvěle hodí.

Voda v Chaserovi vypadá fakt dobře.

Za zmínku také ještě stojí různé originální mise. V jedné misi dostanete odstřelovačku a váš úkol je chránit náklaďák. Vidíte z dálky, jak projíždí městem a musíte zastřelit každého, kdo se k němu přiblíží. Pak je tady mise, která se odehrává hluboko pod vodou a v ní musíte prozkoumat jeden vrak lodi. Ač je originální a zajímavá, hodně lidí ji nesnáší. Někdy se dokonce stává, že při pouhé zmínce o Chaserovi někteří ihned začnou mluvit o tom, jak mají do dnes trauma z té „hrozné mise pod vodou“. Důvod je ten, že ta mise je extrémně nepřehledná a chaotická.

Hele, ještě mě napadá strašně moc věcí, které stojí za řeč, ale hlavní myšlenku už jste zřejmě pochopili. Já bych řek, že Chaser není špatná hra a docela jsem si ji užil. Vlastně jsem ji za svůj život dohrál až 3x, takže na ní něco musí být, no ne? Bohužel ji dost zabíjí level-design, díky kterému pak jen bloudíte v obřích roztahaných nezajímavých levelech a nevíte kudy dál, protože jste si nevšimli díry v plotě. Co k tomu říct... Osobně bych doporučil si třeba vyzkoušet první level. Když vám to sedne, tak si můžete dát zbytek hry. A když ne, tak smůla, protože se zbytek stejně bude nést ve stejném duchu.