HROT – Kupředu levá, zpátky ni krok!

Milé soudružky a milí soudruzi! Pokud se k vám ještě nedonesla ta velká novina, je na mně, abych ji oznámil - dlouho očekávaná česká hra HROT je konečně venku! Spousta z vás ji ale nejspíše už hrálo, protože autor - Spytihněv - si ji nenechával pro sebe, ale zveřejňoval ji po jednotlivých epizodách. Třetí epizodu pak dokonce po částech, protože první čtyři mapy byly hratelné již nějakou dobu.

Pojďme se podívat na několik pilířů, na kterých tahle hra strojí...

Pilíř č. 1 - Socík

HROT se odehrává v socialistickém Československu roku 1986 a je tu spousta narážek na socík. Hned první epizoda se jmenuje Kiss Me Gustav, což je odkaz na to, jak se Gustav Husák a Leonid Brežněv při jednom setkání políbili na rty (což byl prapodivní zvyk, který se mezi komunistickými pohlaváry vyskytoval často). A celkově by se dalo říct, že hra perfektně zachycuje atmosféru socialismu. Ať už jsou to citáty a portréty Lenina u vchodu do metra, propagační plakáty na zdech, zarámované fotografie Gustava Husáka. A tak dále a tak dále.

Na některých místech na mě několikrát dýchlo dětství, protože autor šel tak daleko, že do hry nacpal všechny ty věci, které byly za socíku běžné a táhly se i do konce devadesátek. Například vlezete do obchodu a narazíte tam na mléko zabalené v sáčku nebo takovou tu trojúhelníkovou váhu, co měla každá druhá smíšenka. Na některých místech nechybí ani takový ten kulatý dírkovaný popelník, co býval na každém rohu nebo odtah spalin, co na sobě mívala každá druhá budova.

Socík, kam se podíváš!

Hra se však netýká jen socíku, ale obecně české historie, protože je tu třeba mapa Válka s Mloky věnovaná Čapkovým mlokům. Jiná mapa je celá věnována Jiřímu z Poděbrad, v další narazíme na Orloj a v jedné potkáme „babičku“ z románu Babička od Boženy Němcové.

Je tu i pár současných věcí, protože třeba potkáme monstrum jménem Bečva, což je takový podivný rybí mutant, a nejspíše je to celé narážka na nedávnou kauzu s Bečvou. Současnost vyobrazuje i samotný závěr hry. :) Kdyby vás všechny odkazy, historické i současné, zajímaly, doporučuji navštívit sekci Guides na Steamu, a tam najdete celý seznam, který do detailu popisuje vše, co ve hře uvidíte.

Pilíř č. 2 - Quake-klon

Osobně HROT řadím mezi současné hry, které se snaží imitovat staré FPSky z devadesátých let, podobně jako Project Warlock, AMID EVIL, Ion Fury, nebo třeba DUSK. Mimochodem, HROT je DUSKu v některých ohledech docela dost podobný. Nechybí ani hledání secretů, klíčů a všechny ty věci, co dobře známe.

Každopádně HROT vypadá jako kopie hry Quake. Osobně bych řekl, že by vhodnější slovo bylo parodie.

HROT má samozřejmě podobný art-style, kde všechno vypadá špinavé, rezavé, depresivní a lehce nahnědlé. Všechno má poněkud zvláštní geometrické tvary a výrazné polygony (tady je to opět trochu podobné DUSKu). Podobná je i hratelnost založená na rychlých přestřelkách a fast-paced akci obecně.

Jeden z bossů je oživlá gymnastická koza. Tahle věc dovede probudit horší traumata z dětství, než Silent Hill.

Některá monstra, která zde potkáte, perfektně parodují konkrétní monstra z Quakea. Např. je tu policista s plynovou maskou a obuškem, který hází granáty. Ten připomíná Grunta. Pak je tu létající Leninova hlava, která trochu připomíná Scraga. A jistě si také vzpomenete na monstrum jménem Vore, které je tady tak trochu přepracované do něčeho, co je tak děsivé, až si to raději nechám pro sebe (navíc by to byl spoiler). (Potrzuju, že je to megahnusák, při jehož nástupu na scénu jsem leknutím poskočil na židli! - pozn. Sledge)

A pak je tu pes - německý ovčák. I ve hře Quake byl jeden z prvních protivníků pes, takže je to opět hezký odkaz a parodie. Nicméně je v tom zřejmě něco víc, protože pes je také do jisté míry symbol socialismu. Cituji z wiki: „Služební psi, především pak psi Pohraniční stráže, byli i nedílnou součástí proklamace komunismu. Pomáhal jim v tom například magazín Pohraničník, kde byly výkony psů a jejich psovodů připomínány a často nadsazovány.“

Jak říkám - suprová parodie na Quake, kterou autor velice chytře a kreativně spojil s českou historií. Slovo „parodie“ se obvykle chápe jako zesměšnění původního díla, ale tady je v tom víc - skoro jako by to původnímu dílu spíše vzdávalo hold.

Orloj! Jééj!

Nechápejte to ale jako čistou vykrádačku Quake, protože HROT samozřejmě přináší hromadu zcela vlastních věcí, nápadů, monster, zbraní a všeho možného i nemožného. A věci, které autor „krade“, mají hlubší záměr a jsou dobře promyšlené.

V některých ohledech mi hra hodně připomínala Chasm: The Rift, což dává smysl, protože i tahle hra je často přirovnávána ke Quake. Můj dojem umocnil i fakt, že si tvůrce z Chasm: The Rift vypůjčil takový malý nápad a samozřejmě ho kreativně transformoval do něčeho hlubšího. Jak jinak!

Pilíř č. 3 - Interaktivní jak Duke Nukem 3D

Co mě na HROTu také zaujalo je to, že je velice interaktivní, skoro jako Duke Nukem 3D, a možná ještě víc. Například zahlédnete vypínač na zdi a napadne vás, že nebude fungovat, a že je to jen dekorace. A tak zkusíte dát USE a hle, opravdu se přepne a rozsvítí světla. Funguje to!

Dá se dělat téměř cokoliv. Zkoušíte, jestli jde spláchnout záchod a hle, jde. Narazíte na piano a nevěříte tomu, že by na něj šlo hrát a dokonce na každou klávesu zvlášť, přičemž každá vydá zcela odpovídající tón, ale světe div se, jde to. Když najdete knihu, můžete v ní listovat. Dokonce můžete nasednout na libovolnou motorku a projet se nebo přejet každého, kdo vám vleze do cesty.

V HROT samozřejmě nechybí to nejdůležitější - vlaky!

Nejvtipnější je, že to HROT ani nijak zásadně nepotřebuje. Nepotřebuje být tolik interaktivní. Přesto interaktivní je a to ho dělá ještě více zajímavou hrou.

Pilíř č. 4 - Horor

Za zmínku ještě stojí fakt, že HROT je tak trochu hororová záležitost. Jasně, jakožto Quake-klon podědil jistou temnou a ponurou atmosféru. Jenže HROT jde ještě mnohem dál. Na rozdíl od Quake tu máte k dispozici baterku, kterou si můžete svítit ve tmě. Tu budete docela dost potřebovat, věřte mi! HROT nezapomněl i na nějaký ten občasný jump-scare nebo nějaký podobný strašidelný efekt.

Autor s hororem docela dost šetří a necpe ho všude, což je dobře, protože o to nečekanější to celé je a o to lépe to funguje.

HROT je místy trochu hororový

Prostě, HROT nabízí spoustu děsivých míst jako sklepení plné pavouků nebo krys, hřbitovy, opuštěné doly, hrady a mnoho dalšího. Jakožto milovník hororů jsem si to užil.

Pilíř č. 5 - Pascal

Docela mě překvapilo, že Spytihněv celou věc vytvořil v programovacím jazyce Pascal. Ano, ten Pascal, který se vyučuje na středních školách, a kterému studenti někdy přezdívají packal nebo nachcal. Ano, ten Pascal, ve kterém údajně Alexej naprogramoval první verzi Tetrisu.

Nechce se mi věřit, že tohle všechno je napsané v Pascalu! :O

A přitom se jedná o poměrně propracovaný 3D engine, který umí různé věci, jako jsou dynamická světla, částicové efekty (včetně deště a sněhu), fyziku a já nevím, co všechno ještě. Fakt respekt. Tleskám!

Pilíř č. 6 - Zábava

A poslední věc je ta nejdůležitější - HROT je prostě strašně zábavný. Je to chytlavá a návyková věc, která vás ihned vtáhne a nebudete moct přestat. Budete si říkat „ještě jeden level a pak to vypnu“, ale než si to uvědomíte, jste na konci celé epizody a možná rozehrajete další, jen abyste jukli, jak vypadá první mapa. A následně hups, jste zase na konci. Jak se to vůbec mohlo stát? A kdyby vás nebavila normální kampaň, vždycky si můžete zapnout tzv. bitku, kde se octnete v aréně, do které se ve vlnách teleportují monstra a vy se snažíte přežít co nejdéle.

Každý krok je plný akce!

Celé akce je docela dobře vybalancovaná, neustále se snaží přinášet něco nového a téměř vás nenechá vydechnout. Těch nápadů je tu prostě hodně.

Nezbývá, než to celé doporučit, ale všichni, které HROT zaujal si ho stejně koupili už dávno, takže tu jen nosím dříví do lesa.

Dodatek Sledge: Polluxova slova horlivě potvrzuji, už dlouho jsem si nic nezahrál s takovou chutí a s tak nefalšovaným nadšením. Tenhle rezavý hřebík se vám zasekne přímo mezi hemisféry a drásavě se tam viklá tak dlouho, dokud všechny tři epizody nejen nedohrajete, ale opakovaně neprotančíte s elegancí houmlesáka proplétajícího se mezi stoly místního bufáče a lapajícího nedojedené zbytky v podobě tajných místností, trofejí a jiných legrácek. Natvrdo 10/10, tedy čistá 1 ;)