Nemohl jsem si nevšimnout, že se v poslední době tak nějak roztrhl pytel s různými indie hrami, které se snaží oživit devadesátkový styl, tj. sprity místo 3D polygonových modelů, pixelová grafika a oldschoolové herní mechanismy. Je vidět, že je tu určitá poptávka po něčem, co připomíná staré dobré klasiky. A ať už je to třeba Amid Evil nebo Ion Fury, musím přiznat, že jsem velice rád, že něco takového vzniká, a má to mou plnou podporu.
Dnes bych se chtěl podívat na další podobnou indie retro hru. Je jí Project Warlock, který je už tři roky starý, což je v dnešní uspěchané době hrozně moc dlouho, čili dalo by se říct, že Project Warlock je vlastně doopravdy takové retro. :) Navíc to vypadá, že brzy bude pokračování, neboť nedávno vyšlo demo na druhý díl.
Každopádně si pojďme na Project Warlock trochu s odstupem zavzpomínat.
Začalo to jako projekt jednoho polského nadšence jménem Jakub Cisło, který byl fanouškem her typu Doom, Heretic a Hexen. Ten se rozhodl, že si vyrobí vlastní hru ve stylu těchto klasik.
První, co vytvořil, vypadalo jako takový klon Wolfeinsteina 3D. Ten vzal, hodil na net a rozjel crowdfunding. A světe div se - skutečně vybral docela velkou částku, takže mohl najmout další lidi a vytvořit něco ještě většího a ambicióznějšího, než si prvně představoval. A výsledkem je právě Project Warlock.
Project Warlock je sice postaven na Unity engine, přesto se tvůrci rozhodli zachovat 90° stěny ve stylu Wolfeinstein 3D, čili je to taková "wolfeinsteinovka". Ale netřeba panikařit. Ačkoliv jsou všechny stěny jako podle pravítka, rozhodně tu není pocit stísněnosti a klaustrofobie, jaký Wolfensteina 3D obvykle provázel... Většinu času si těch 90° ani nevšimnete.
Každopádně, i když je to retro, vyskytují se tu moderní grafické efekty, jako je motion blur, dynamická světla a tak dále. Na zdech navíc zůstávají cákance krve a otisky po kulkách. Není divu, že HW požadavky nejsou tak úplně retroidní. Nicméně, pokud toužíte po lepším retro feelingu, můžete si v nastavení hry zapnout retro shader.
Pojďme se ale podívat spíše na obsah. V Project Warlock je vaším úkolem projít pět epizod. První se odehrává ve středověku, druhá na Antarktidě, třetí v Egyptě, čtvrtá ve sci-fi městě a pátá nakonec v pekle. Každá má několik menších úseků složených z několika map (obvykle dvě, tři, čtyři).
K dokončení hry musíte všechny mapy projít (je jich celkem 60), vystřílet nepřátele vším, co je k dispozici, hledat klíče, odemykat dveře, aktivovat tlačítka/přepínače/páky... Na konci téměř každé mapy je pak stěna, co střílí firebally, a tu je třeba zničit. V mapách se nachází také tajné chodby (secrety) s různými bonusy jako za starých dobrých časů. A na konci každé epizody pak musíte porazit nějakého bosse. Prostě je to retro tak moc, že už to víc ani nejde.
Mezi každým úsekem map se hráč vrací zpátky do své základny (workshop), kde si může vylepšovat postavu. V jednotlivých mapách se totiž dají sbírat hvězdy, peníze, knihy s kouzly a tak dále. A právě zde si za ně můžete vylepšovat zbraně, kouzla a zvyšovat si další různé atributy.
A ano, jak vidíte, Project Warlock má takové jakési RPG prvky, čili lze získávat zkušenosti a zvyšovat si celkovou úroveň postavy. U postavy lze zvyšovat sílu (strength) - ta se hodí u zbraní na blízko, díky čemuž pak dáváte větší damage nožem nebo sekerou. Life zvyšuje maximální kapacitu HPéček, tedy zdraví. Spirit zvyšuje maximální kapacitu many a s capacity lze nosit více munice naráz. Lze také aktivovat různé schopnosti jako rychlejší běh, získávání více expů z eliminace nepřátel, rychlejší léčení a podobně.
Nakonec je ve workshopu ještě počítač, ve kterém si volíte mapu, do jaké vás vezme teleport poblíž. Jak snadné...
Když už jsem nakousl to kouzlení, tak... No, je to akční hra, tudíž se nepřátelé kosí zbraněmi, jako je nůž, sekera, pistolka, brokovnice, raketomet, plamenomet, rotačák, mrazič, hřebíkomet... A kromě zbraní je také možné používat kouzla.
Základní kouzlo je taková svítící koule, která se hodí do tmy. Tahle koule nečerpá manu, ale když s ní člověk svítí, nemůže zároveň používat zbraň (trochu jako v Doom 3). Pak tu máme další kouzla - lze mrazit protivníky, chrlit granáty, vytvořit kolem sebe štít a tak dále. Osobně moc kouzla nevyužívám. Když jsem hrál Project Warlock poprvé, investoval jsem body do kouzel každou chvíli. Předpokládal jsem, že se mi budou hodit, ale nakonec jsem je moc nevyužil. A když jsem to hrál podruhé a potřetí, už jsem raději všechny body rovnou investoval do vylepšování zbraní, což se vyplatilo.
Project Warlock se mi zpočátku moc nelíbil. Opravdu to nebyla láska na první pohled. Vadilo mi, že nelze libovolně ukládat pozice a místo toho se to ukládá samo mezi jednotlivými úrovněmi (žánrově se tahle hra řadí mezi rogue-like). Když umřete, musíte začít úplně od začátku a veškerý postup je naprosto ztracen. První verze hry byla také příliš zabugovaná, divná a tvůrcům se nějak nepodařilo vychytat dynamická světla, protože většina hry byla ponořená do úplné tmy, kdy nebylo vidět na krok.
Tvůrci naštěstí nebyli líní a opravili všechny bugy, lépe optimalizovali světlost hry, absence ukládání pozice mi postupně přestala vadit a dnes jsem spíš rád, že se nemusím tolik soustředit na ukládání. Místo toho se opravdu ponořím do akce a můžu se vyblbnout. Tahle hra mi zkrátka přirostla k srdci.
A dnes? Project Warlock je nakonec skvělá akce a s odstupem času bych řekl, že se hodně povedla. Je chytlavá, zábavná, akční a jednotlivé mise příjemně plynou. Nezbývá, než tohle dílo doporučit, pokud jste se k němu ještě nedostali. Ať žijí indie retro hry!
Téhle hře jsem dlouho dával šanci, dostal jsem se až do nějakého města, ale tam jsem to vzdal. Všechny levely byly jenom placatá bludiště a jak to není na žádném tom původním enginu, tak to prostě nebylo ono. Třeba zmiňovaný Ion Fury ze stejného roku mi sedl mnohem víc.