Sanitarium – trochu podivnější adventura

Stát se PATRONEM
high-voltage.cz

18 patronů přispívá částkou 2014 Kč měsíčně

Je to malé pade pro čtenáře, ale velká vzpruha pro HV! ;)

Sanitarium je psychologická horrorová point'n'click adventura z roku 1998. V některých ohledech je trochu zvláštní, protože na rozdíl od ostatních adventur nezobrazuje jednotlivé lokace jako scény, ale jsou z izometrického pohledu skoro jako v nějaké RPG hře nebo něco. Dále je zvláštní tím, že obsahuje celkem malý počet předmětů, čili nebude tu žádné šermování s desítkami krámů, které se dají různé kombinovat - místo toho jich obvykle budete mít tak kolem čtyř až pěti.

Čím se ale Sanitarium od běžné adventury liší nejvíce je nepochybně to, že je to opravdu podivná hra. Sice svou ujetostí nedosahuje úrovně Harvesteru, ale klidně bych ji zařadil třeba do stejné skupiny jako I Have No Mouth, and I Must Scream.

Je tu mnoho zvláštních, ujetých a šokujících momentů. Jsou tu postavy, co vám klidně na potkání začnou vyprávět šílené věci - např. jedna žena vám prozradí, že zavraždila svého manžela, uvařila ho a snědla s mrkví a hráškem. Zkrátka a dobře - Sanitarium spadá do kategorie “What the fuck?” her.

Sanitarium – trochu podivnější adventura

O čem, že Sanitarium je? Hlavní dějová linka nám ukazuje vědce, který na něčem pracuje v laboratoři a vypadá to, že se mu daří, protože radostně zvolá: “Konečně jsem našel všechny odpovědi! Konečně jsem to rozlousknul!” a ihned zavolá své ženě, aby ji oznámil, že v jeho výzkumu došlo k velkému průlomu. Následuje scéna, kdy ho vidíme nasedat do auta a jet někam po dálnici. Příliš dobře se mu ale nejede, protože zrovna zuří bouře. Bohužel tak trochu ztratí kontrolu nad řízením, sjede z vozovky, prorazí svodidla a padá z útesu.

Následně se probudí na neznámém místě. Zjistí, že má na tváři obvazy, ale stále je schopen vstát a prozkoumat okolí. Ukáže se, že je v blázinci. V blázinci, kde je spoustu zajímavých lidí - je tu chlápek, co mlátí hlavou do stěny, což vydává vlhký mlaskavý zvuk a zanechává krvavý flek. Je tu týpek, co chodí se staženými kalhotami. A je tu žena, která tančí.

Jméno hlavního hrdiny je Max. Jméno se nedozvíte hned na začátku, ale dozvíte se ho celkem dost brzy, takže to snad není spoiler. Každopádně - úkolem Maxe je zjistit, co se vlastně stalo, jak se dostal do blázince a zkrátka a dobře přijít celé věci na kloub.

Hlavní dějová linka není tak úplně explicitní. Není to tak, že vám bude vysvětlen každý detail příběhu, ale naopak - je na hráči, aby se zamyslel nad všemi informacemi, které mu hra poskytla a poskládal si z toho nějaký ucelený obrázek.

Sanitarium – trochu podivnější adventura

Kromě hlavní dějové linky tu platí, že každá kapitola má takový svůj vlastní mini-příběh, který zdánlivě s hlavní dějovou linkou nesouvisí, ačkoliv... souvisí a souvislost z toho vyplyne až později.

Hra obsahuje devět kapitol a každá je naprosto jiná - dokonce natolik jiná, až Sanitarium v každé z nich působí jako úplně jiná hra.

V některých kapitolách hrajete za hlavního hrdinu Maxe a v jiných zase za jeho mladší sestru Sarah. Tyhle kapitoly jsou asi nejlepší, protože mají silnou hororovou atmosféru. Jsou šílené, znepokojující, šokující, nezapomenutelné.

Bohužel jsou tu dvě kapitoly, které se hodně liší od zbytku hry. Šestá kapitola The Hive a osmá kapitola The Lost Village. Říkám bohužel, protože jsou takové hodně nudné a nezáživné. A to nejsem jediný, kdo to tak vnímá - ve skutečnosti si na ně stěžují skoro všichni kdykoliv na Sanitarium přijde řeč. Nejsou vyloženě špatné, ale prostě… nevím.

V The Hive hrajete za kyklopa (tvor, co má čtyři ruce a jedno oko) a odehrává se v podivném hmyzím hnízdě. The Lost Village se odehrává v aztécké vesničce a hrajete tam za aztéckého boha Olmeca.

Sanitarium – trochu podivnější adventura

Za nejlepší kapitolu považuji asi druhou, která se jmenuje Innocence Abandoned. V ní se Max octne v podivném neudržovaném městě, kde nejsou žádní dospělí a žijí tam jen děti. Co je horší - všechny děti jsou nějak znetvořené (např. tohle nemá oči, tenhle má dřevěné nohy a tak dále). Dětí navíc uctívají neznámou božskou entitu, kterou nazývají prostě "matka". Je to takový Silent Hill ještě před tím, než Silent Hill vůbec existoval.

Připravte se také na to, že Sanitarium obsahuje akční pasáže. Jsou krátké a jsou jen dvě, ale jsou tu. Naštěstí nejsou obtížné a dají se zvládnout bez problémů.

Další věc, která je tady docela výrazná jsou puzzles. Jsou tu hromady takových těch různých puzzle miniher a miniúkolů, kdy musíte třeba zasunout kamenné desky do zdi ve správném pořadí, abyste otevřeli dveře do chrámu nebo je nutné složit nějaký obrázek nebo přenastavit vodovodní trubky u čerpadla. A tak dále. Tohle je celkem typická věc pro adventury, takže asi cajk.

Sanitarium – trochu podivnější adventura

Dále za zmínku stojí humor. Sanitarium je vážná adventura, která se zabývá vážnými a dospělými tématy, takže pro humor už nezbylo mnoho prostoru. Ale pár vtipů se tu občas najde, a když už se objeví, stojí opravdu za to. Momenty jako když narazíte na náhrobní kámen, na kterém je napsáno: “Here lies a music composer - now decomposing.” prostě pobaví.

Velký palec nahoru bych chtěl dát také hudbě. Soundtrack je v téhle adventuře jedna z nejvýraznější věcí - řekl bych, že osobitost a identita skoro každé kapitoly stojí hlavně na hudbě. Opět zmíním třeba Innocence Abandoned - track z téhle kapitoly mě bude strašit ještě hodně dlouho.

Kdybych měl něco zkritizovat, tak asi velkou ukecanost hry. Já vím, já vím - je hodně zvláštní kritizovat adventuru, že je ukecaná. To je jako kritizovat doomovku, že se v ní moc střílí. Jenže v Sanitariu je to občas takové trochu vyčerpávající. Potkáte první postavu, žvaníte deset minut, pokračujete k druhé, následuje další rozhovor... A když takto mluvíte asi s desátým člověkem, začne vás to trochu nudit.

Sanitarium – trochu podivnější adventura

Za zmínku ještě stojí, že hra také vyšla v roce 2015 na mobilní zařízení - Android a iOS. A mohu tyhle verze doporučit? Odpověď zní, že ne. Ne, protože je to prostě PC verze bez jakékoliv optimalizace nacpaná do telefonů, takže kromě bugů je velice obtížné třeba klepat na různé věci na malém displayi a texty jsou tak malinké, že nejdou přečíst. Je to ale mnoho let, co jsem to zkoušel, a třeba to od té doby vylepšili...

U PC mám lepší zprávy. GOG verze přešla nedávno na ScummVM a šlape jako hodinky.

A tím se dostávám ke konci, takže to pojďme nějak uzavřít. Sanitarium je určitě jedna z těch lepších hororových adventur. Je děsivá a správně ujetá - neustále ve vás bude vyvolávat pocit, že je něco "naprosto v nepořádku". Funguje skvěle i psychologicky, protože má jistou hloubku a snaží se rozpitvat různé etické otázky. Jen škoda těch dvou kapitol, které to trochu kazí. Takže tak.

Autor: Pollux

Rád hraju starší hry a pak o nich sepisuji své dojmy do textů a následně s nimi spamuju internet.

Komentáře k:
"Sanitarium – trochu podivnější adventura"

  • mance napsal:

    25 rokov sa na nu chystam .. tak snad raz.

  • vencino napsal:

    nedávno sem to rozehrál, ale odradilo mě ovládání, hra totiž nemá žádnej pathfinding, člověk musí držet tlačítko myši a postava chodí dost pomalu

Přidej komentář (přihlášení / registrace)

(Komentáře s více jak 2 odkazy musí počkat na schválení.)

Podpořit finančním příspěvkem »
Shadow bazar, retro herní džungle