Unreal II: The Awakening – velice odlišné pokračování

Celou recenzi začnu jedním velkým přiznáním: Mám Unreal II: The Awakening rád. Já vím, že to některé donutí pozvednout překvapeně obočí nebo se začít křižovat, ale je to tak! Tahle hra totiž nepatří mezi ty tak úplně oblíbené a do dnešních dnů dostává strašný kouř.

Hlavním důvodem jisté neoblíbenosti je fakt, že druhý Unreal je prostě ve všech ohledech naprosto jiný než ten první. A když říkám ve všech, tak opravdu ve všech.

První díl nebyl tak zaměřený na příběh a mimo nějaké ty texty, které jste si mohli přečíst za pomocí překladače na kamenných deskách a palubních počítačích, vám toho hra příliš o světě kolem neprozradila. To vedlo k určitým pocitům izolace. K pocitům, že jste ztraceni na cizí planetě, kde musíte přežít. Druhý díl oproti tomu je na příběh zaměřený hodně, takže čekejte spoustu cutscén, postav a hromadu dialogů. A když budete sami, stejně s vámi budou hovořit další postavy přes vysílačku.

Sem tam se v Unreal II vyskytuje brutalismus jak v Halo

V jedné misi navštívíte planetku, která obíhá kolem tohohle modrého plynného obra

První díl také přinášel obrovské rozlehlé levely, které na sebe plynule navazovaly, takže jste měli pocit "dlouhého putování napříč celou planetou", zatímco druhý díl obsahuje spíše řadu menších levelů, a každý se odehrává na úplně jiné planetě.

Jak vidíte, rozdílů je tu hodně, takže není divu, že Unreal II nebyl přijat úplně pozitivně. Možná by dokonce byla hra přijata daleko pozitivněji, kdyby vyšla pod nějakým úplně jiným názvem a se sérii Unreal nijak nesouvisela, ale z ekonomického hlediska chápu, že není úplně snadné prorazit s novou značkou a použít nějakou zavedenou je záruka jistých prodejů.

Když už někteří později přijali, že druhý díl je prostě jiná hra než ten první, tak ho stejně ho nevzali milost a našli si jiné věci, které mu můžou vyčíst. Třeba, že je to "prostě jen průměrná střílečka" a je "přespříliš podobná Halo".

Podobná Halo určitě je, o tom žádná. Upřímně ale moc nemám rád argument, že X je jako Y a proto je X špatné. Spousta kosmických sci-fi stříleček si do jisté míry bude podobná. Stejně jako se sobě podobají do jisté míry všechny hororovky nebo všechna fantasy RPGčka a tak dále.

Téhle planetě rostou chlupy

Na pavouky se hodí plamenomet

A že je to průměrná střílečka? V tom smyslu, že nepřináší nic moc revolučního a nového určitě ano. Nicméně po stránce umělecké to jistě nadprůměrná záležitost je. Obecně hra jako taková funguje dobře, baví a dovede zaujmout. Vizuálně je na svou dobu natolik pozoruhodná, že některá místa i dnes mě donutila k zvolání "wow!" a příběh je obecně také docela dobře napsaný.

Příběh? Trochu jsem se rozkecal a zapomněl jsem vlastně popsat, o čem tahle hra je. Hlavním hrdinou je John Dalton. John je obyčejný voják, který pracuje pro armádu, takže jeho úkolem je nemít mozek, slepě vykonávat všechny rozkazy a tančit jak armáda píská. Aspoň to si o Johnovi můžete myslet, ale po čase se ukáže, že je to člověk jako každý jiný, protože začne mít kolem svých misí řadu pochybností, občas bude mít před sebou nějaké to etické dilema a brzy zjistí, že svět není tak černobílý, jak si představoval.

Budete mít i vlastní kosmickou loď s posádkou - tohle je Aida

Odstřelovačka také není úplně k zahození

John každopádně dostane za úkol najít jeden tajemný artefakt, po kterém prahnou i další různé skupiny, včetně ufounské rasy Skaarj. Jak se ukáže později, těchto artefaktů je celkem sedm a jsou poschovávané v různých částech vesmíru. Armáda Johnovi přidělí loď jménem TCA Atlantis, dokonce i s malou posádkou, a jemu nezbývá nic jiného než dané artefakty najít.

Na lodi se bude vyskytovat i slečna jménem Aida. Ta je dle tvůrců možná i důležitější, než samotný hlavní hrdina, soudě podle obrázku z krabice Unreal II, kde stojí v popředí před ním. Další člen posádky je Isaak, který je expert na zbraně. A nakonec je tu ufoun Ne'Ban. Všechny postavy jsou docela dobře napsané, mají nějakou svou minulost a komplexitu, která ovlivňuje i jejich rozhodnutí v současnosti.

Příběh hry bude však ke konci trochu temnější a depresivnější, než by se mohlo zdát a samotný závěr vás možná malinko zaskočí a vyvolá ve vás celou horskou dráhu emocí.

Sem tam nechybí i nějaký ten boss fight

Později narazíte na zbraň, která střílí malé černé díry, které spolykají vše kolem

Jako střílečka se Unreal II hraje dobře. Je tu celá řada různých zcela odlišných zbraní, které jsou v rámci možností nápadité. Sice né tak nápadité jako v prvním díle, ale i tak. Jednotlivé mise mi přišly fajn. To, že navštívíte řadu zcela odlišných planet, kde to vypadá pokaždé jinak a nachází se tam zcela odlišná fauna i flóra, mi vlastně vyhovovalo. Stejně tak mi vyhovovalo, že mise jsou krátké a víceméně lineární.

Musím říct, že akorát občas trochu dřel level-design, kdy se někdy vyskytují velice podobné chodby a copypaste, ale to se dá odpustit, protože tenhle generický design mělo hodně stříleček po roce 2000. Navíc ty levely jsou tak krátké, že nemají moc šanci vám začít lézt na nervy. Co je ale trochu horší je, že občas můžete zakysnout, protože třeba přehlédnete nějaké malé tlačítko schované támhle někde v rohu a tak dále. Občas jsem musel kouknout na Youtube, abych zjistil, co mám dělat dál. :)

Tohle podzemí plné létajících potvor je lehce děsivé :)

Zrcadlový efekt na kovových površích nevypadá na svou dobu zase tak špatně

Co je ale ještě horší, a tady už "hejtrům" téhle hry nemůžu moct oponovat a musím jím dávat spíše za pravdu, jsou technické problémy. V minulosti se mi stalo, že mi Unreal II v jednom bodě crashl a crashl tak brutálně, až mi to rozbilo saves a musel jsem hru odložit na nějakou dobu k ledu. To samé se mi stalo i v Unreal Tournament, takže je to asi nějaká vada přímo v enginu? V jiné chvíli se mi zase stalo, že mi nešlo stisknout jedno tlačítko, takže jsem musel misi restartovat (což naštěstí jde).

Též mi trochu zlobil zvuk. Někdy začne hrát hudba, ale po pěti sekundách přestane - je useknutá jako když se přetrhne páska v kazeťáku. To je škoda zvláště s ohledem na to, že hudba je spíše silnější stránkou téhle hry. Též se mi někdy stalo, že se nějaký zvuk zasekl v nekonečné smyčce. V jedné chvíli po mně skočil nějaký ufoun a hlavní hrdina zaječel "JESUS!" a tohle "JESUS!" se opakovalo v nekonečné smyčce až do konce celého levelu, který byl naštěstí docela brzy, takže jsem tolik netrpěl.

Unreal II je podle mého názoru fajn střílečka. Jasně, není dokonalá, jasně, má jisté problémy (hlavně technické), ale celkově je to fajn věc, která má i své silné momenty. To, že není jako první díl sice může někomu vadit, ale to samo o sobě ještě neznamená, že se jedná o špatné dílo.

Bohužel se hra už neprodává na Steamu ani GOGu. Díky, Epicu!